Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.

S blížícím se odchodem raketoplánů "ze scény" příští rok panuje snaha udržet stanici v provozu i po ukončení jejich provozu. Raketoplán totiž se svou nosností okolo 20 tun nákladu na oběžnou dráhu představuje jedinečnou zásobovací loď, která zatím nemá v zásobování stanice konkurenci. Dopravovat na stanici rozměrné a těžké náhradní díly by bylo po ukončení letů raketoplánů složité a tak je nutné stanici zásobit náhradními díly nyní.

Nosič náhradních dílů ELC
Nosič náhradních dílů ELC
Atlantis bude mít ve svém nákladovém prostoru dva nosiče nákladu ELC 1 a 2, které obsahují náhradní díly, kromě nich i kontejner SASA s náhradní anténou. V nosičích ELC 1 a 2 budou na stanici dopraveny např. nádrže se čpavkem, dusíkem a kyslíkem, gyroskop, náhradní "zápěstí" staniční robotické paže, čerpadlo nebo součástky pro systém přepravy nákladu vně stanice. Své místo v nákladovém prostoru zaujme i experiment jménem MISSE, který vystaví drsnému prostředí vesmíru materiály, zvažované pro konstrukci budoucích kosmických plavidel. Nosiče nákladu Atlantis zpět na Zemi nepoveze, jak je zvykem, ale zůstanou připevněny k exteriéru stanice, připraveny k použití.

Kromě dopravy náhradních dílů posádka raketoplánu Atlantis s sebou také na ISS přiveze zásoby, vybavení a další vědecké experimenty a připraví stanici na připojení nového amerického modulu Tranquility (na stanici ho dopraví v únoru 2010 raketoplán Endeavour). Kromě jiného bude Atlantis startovat se šestičlennou posádkou a přistávat se sedmičlennou. Na Zemi se v něm totiž vrátí americká astronautka Nicole Stottová po zhruba 100 dnech na orbitálním komplexu (startovala v srpnu na palubě raketoplánu Discovery STS-128). Bude to naposledy, co raketoplán zasáhne do posádky stanice, od té doby budou dopravu kosmonautů na a z ISS zajišťovat už jen ruské kosmické lodi Sojuz.

Posádka STS-129
Posádka STS-129
Atlantis se ke stanici připojí třetí den letu, konkrétně ve středu 18. listopadu v 17:56 SEČ. Následujících 7 dní budou posádky pracovat společně, především na přesunech materiálu mezi stanicí a raketoplánem. Pomocí robotických paží budou z nákladového prostoru raketoplánu vyloženy nosiče s náhradními díly a připojeny ke stanici, uskuteční se 3 kosmické vycházky, jejichž cílem bude jednak práce s dopravenými náhradními díly, kromě toho také příprava stanice na přílet modulu Tranquility, bude potřeba připravit kabeláž na zásobovaní tohoto modulu. Od stanice by se měl Atlantis odpojit 25. listopadu v 10:57 dopoledne SEČ, přistání je v plánu 27. listopadu v 15:57 SEČ.

Posádku raketoplánu Atlantis tvoří:

  • Velitel Charles Hobaugh (na fotografii druhý zleva)
    Plukovník amerického námořnictva, veterán dvou misí raketoplánů (letěl jako pilot na STS-104 v roce 2001 a STS-118 v roce 2007). Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost, vykonání úkolů mise a manévry během mise. Raketoplán bude řídit během připojení ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Barry Wilmore (druhý zprava)
    Kapitán amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2000, se vydá na svou první cestu do vesmíru. Jako pilot bude asistovat veliteli a řídit raketoplán během odletu od stanice.
  • Letový specialista Randy Bresnik (první zprava)
    Podplukovník amerického námořnictva, jako astronaut vybrán roku 2004. Byl zapojen v programech ISS, ATV, HTV a Constellation. STS-129 bude jeho prvním kosmickým letem, absolvuje také dvě kosmické vycházky.
  • Letový specialista Michael Foreman (třetí zleva)
    Bývalý námořní kapitán, jako astronaut vybrán roku 1998, absolvoval kosmický let raketoplánem Endeavour STS-123 v březnu 2008. Během mise STS-129 vykoná dva kosmické výstupy.
  • Letový specialista Leland Melvin (první zleva)
    Sloužil ve Washingtonu ve vzdělávacím oddělení NASA, jako takový procestoval USA a zasvěcoval učitele a studenty do tajů výzkumu vesmíru. Do vesmíru se poprvé podíval v únoru 2008 během mise Atlantis STS-122.
  • Letový specialista Robert Satcher (třetí zprava)
    Do vesmíru poletí poprvé. Jako astronaut byl vybrán roku 2004. Pracoval jako ortoped a absolvoval lékařské mise ve Venezuele a Nigérii. Během mise provede dva kosmické výstupy.
  • Letová specialistka Nicole Stottová
    Momentálně dlouhodobě pracuje na palubě ISS, kam ji na konci srpna dopravil raketoplán Discovery STS-128. Prázdné sedmé místo na palubě raketoplánu Atlantis bude při návratu její. Jako poslední člen dlouhodobé posádky ISS využije služeb raketoplánu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ měsíce

Východ měsíce nad Svatým kopečkem Mikulov

Další informace »