Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 15. týdne

Astronomické zajímavosti 15. týdne

Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
- od 6. do 12. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. dubna v 16 h 55 min v úplňku, na obloze prochází souhvězdími Lva, Panny a Vah. Počátkem týdne se promítá nedaleko nejjasnější stálice ve Lvu, hvězdy Regulus, v blízkosti této dvojice se nachází také planeta Saturn. V noci z 9. na 10.4. projde Měsíc kolem hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
Planety viditelné okem: Planety Merkur a Mars jsou nepozorovatelné, promítají se poblíž Slunce. Nejjasnější planeta, Venuše, vychází koncem týdne krátce po páté hodině ráno, pohybuje se v souhvězdí Ryb. Jupiter je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl páté ráno. Již v malém dalekohledu můžeme pozorovat jeho čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku planety pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání. Saturn v souhvězdí Lva je nad obzorem po celou noc.
Astronomické zajímavosti:
- 7. dubna projde ve vzdálenosti 50,18 astronomické jednotky od Země trpasličí planeta Haumea. Byla objevená v prosinci 2004, je pátou pojmenovanou trpasličí planetou. Svým tvarem připomíná ragbyový míč, její velikost je jen o málo menší než průměr Pluta. Obíhají kolem ní dva satelity pojmenované Hi´iaka a Namaka.
- 10. dubna proletí poblíž Země kometa 209P/LINEAR (vzdálenost 0,26 astronomické jednotky).

Očekávané události v kosmonautice:

7. dubna - plánované vypuštění družic RISAT a Anusat z indického kosmodromu Shriharikota bylo odloženo na třetí nebo čtvrtý dubnový týden
8. dubna - část posádky ISS včetně "vesmírného turisty" Charlese Simonyiho má v lodi Sojuz TMA-13 přistát zpět na Zemi
9. dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-31 s družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass
Astronomická a kosmonautická výročí:
7. dubna 1959 (50. výročí) - v jihozápadní části středních Čech dopadl meteorit Příbram. Průlet tohoto kosmického tělesa zemskou atmosférou se podařilo vyfotografovat ondřejovským astronomům pomocí sítě celooblohových komor. Na základě vypočítané dráhy byly později úlomky tohoto meteoritu nalezeny u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov
8. dubna 1964 (45. výročí) - z kosmodromu Cape Canaveral byla vypuštěna zkušební bezpilotní kosmická loď Gemini 1. Po 64 obletech kolem Země zanikla v zemské atmosféře 12. dubna 1964
10. dubna 1979 (30. výročí) - z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 33. Sovětsko-bulharskou posádku tvořili Nikolaj Rukavišnikov a Georgij Ivanov. Plánované spojení s orbitální stanicí Saljut 6 se kvůli poruše korekčního motoru neuskutečnilo. Posádka přistála zpět na Zemi 12. dubna

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sh2-101 Tulipán

Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »