Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
V dalším díle Rozhovorů o vesmíru jsme měli tu čest se seznámit se švýcarským astrofyzikem Michelem Mayorem, který spolu se svým kolegou D. Quelozem objevil první exoplanetu obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Motivován technologickým pokrokem, náš host odstartoval novou oblast výzkumu v astronomii.
Ještě jednou se ohlížíme za výstavou Bibliotheca astronomica. Tentokrát publikací Kamila Boldana a Jany Vackářové na téma Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Výstava probíhala v období od října do prosince 2024 v budově Národní knihovny v Praze. Tištěný katalog k výstavě vytvořený je pro zájemce k dispozici zdarma.
Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.
Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.
Po dvou letech je Mars opět nejblíže Zemi. Poslední opozice připadla na 8. 12. 2022. Na obloze je vidět jako výrazná hvězda oranžového odstínu poblíž hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. V dalekohledu jeho kotouček dosahuje 14 úhlových vteřin, což je asi polovina oproti maximální velikosti při opozici v roce 2003. Přesto jsou za dobrých podmínek vidět některé povrchové útvary, jako je severní polární čepička nebo výrazná albeda.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám uvolněných během této podivné noci.
