Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars velikosti Měsíce? Je to jinak

Mars velikosti Měsíce? Je to jinak

Mars_elysium.jpg
Po Čechách se už zase toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.

Kachna říká (otiskujeme i s pravopisnými chybami):

Mars. Nebo také červená planeta, chystá pro nás úchvatnou podívanou! Proto nezapomeň v průběhu srpna sledovat noční oblohu, ale zvláště 27. srpna. V tomto měsíci Země Mars budou tak blízko sebe, že se v celé historii lidstva ještě na takovou vzdálenost nepřiblížili. Ještě blíž bude Mars v r. 2287! Tohle všechno zaviní přitažlivost Jupitera. Hvězdáři tvrdí, že se k Zemi takto Mars nepřiblížil za posledních 5000 let. 27. Srpna však bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem nejmenší, a to 34,649,589 míl. V tu noc bude na obloze Mars nejjasněji vidět a bude největší. Při pozorování volným okem se bude zdát tak velký, jako Měsíc v úplňku! Tím pádem se stane identifikovatelnou planetou na noční obloze. Od začátku srpna se bude objevovat na východní obloze ve 22 hod. a ve 3 hod. ráno dosáhne azimutu. Kolem 27. srpna bude pozorovatelný už po západu Slunce až do 24.30. Proto máš jedinečnou možnost pozorovat jev, který se stane poprvé v historii lidstva. Tak nezapomeň v průběhu srpna pozorovat, jak červená planeta narůstá. Poděl se o tento zážitek se svými dětmi, vnuky…protože ani jediný člověk v současnosti tento jev ještě neměl možnost pozorovat!

A jak je to doopravdy:

  • Mars nebude na obloze tak veliký jako Měsíc v úplňku, protože bude pětsetkrát menší. I při největším přiblížení k Zemi je Mars na obloze více než sedmdesátkrát menší než Měsíc.

  • Polohy Země a Marsu 27. 8. 2008
    Polohy Země a Marsu 27. 8. 2008
  • Dne 27.8. se Mars nepřiblíží na nejmenší vzdálenost k Zemi, protože se v současné době od Země neustále vzdaluje a bude se vzdalovat až do října 2008. 27. 8. 2008 bude zhruba 358 milionů km od Země. Mars byl letos k Zemi nejblíže 1. ledna ve vzdálenosti 91 milionů km, zatímco nejdále bude koncem října, kdy bude 374 milionů km od Země. Pak se vzdálenost bude opět zmenšovat a na konci roku bude od Země vzdálen 362 milionů km. Příští opozice Marsu a tedy opětovné přiblížení Marsu k Zemi nastane až 29. ledna 2010.

  • Mars nikdy není k Zemi blíže než 55 milionů km. Za posledních 60 tisíc roků byl k Zemi nejblíže 27. 8. 2003, kdy jeho vzdálenost od Země dosáhla necelých 56 milionů km − i tehdy byl ovšem na obloze stále ještě více než desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku.

    Podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28. 8. 2287, ale to bude opět těch rekordních 56 milionů km a opět bude Mars asi desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku. Úhlově bude na obloze sedmdesátkrát menší než Měsíc. Nikdy proto nemůže Mars lidem připadat jako druhý Měsíc na pozemské obloze.

  • 27. 8. 2008 však v žádném případě nebude Mars na obloze vidět v 0:30 h v noci pouhým okem. Mars totiž bude vycházet krátce po 9. hodině (SELČ) a zapadne před 21. hodinou (SELČ), již necelou hodinu po západu Slunce. V noci proto na obloze nebude nejjasněji vidět a nebude největší, ani se nestane identifikovatelnou planetou na noční obloze. V NOCI TOTIŽ NA OBLOZE VŮBEC NEBUDE VIDĚT!

  • Polohy Země a Marsu při největším přiblížení
    Polohy Země a Marsu při největším přiblížení
  • Aby byl Mars na obloze největší, musí zároveň splňovat dvě podmínky. Musí být zároveň v opozici a v perihelu (v přísluní). 27. srpna 2008, ale ani žádný jiný den roku 2008 se Mars nedostane ani do přísluní, ani do opozice.

    Mars oběhne kolem Slunce jednou za 1,9 roku a během každého oběhu se jeho vzdálenost od Slunce mění. Když je Mars u Slunce nejblíže, říkáme, že je v perihelu, česky v přísluní. Na obrázku je to poloha zcela vpravo. V roce 2008 však Mars perihelem neprochází!

    Země a Mars obíhají kolem Slunce různými rychlostmi, a tak se mění jejich vzájemná vzdálenost. Nejmenší vzdálenost mezi Zemí a Marsem je tehdy, když jsou na stejné straně od Slunce; říkáme, že Mars je v opozici. V opozici je pak Mars na obloze po celou noc. V roce 2008 však taková poloha vůbec nenastane (poslední opozice byla 24. prosince 2007 a další bude až 29. ledna 2010!).

Původním autorem tohoto článku je Jiří Grygar, text aktualizoval pro rok 2008 Pavel Suchan.

Článek Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AC ČR, který o Marsu vyšel při rekordní opozici Marsu v roce 2003 ve Slunečním měsíčníku Žofie Kanyzové Krásná paní.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 49 "Velká opozice Marsu v roce 2003"
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 105 "Vánoční nebe ovládá planeta Mars"
Web Západočeské univerzity o Sluneční soustavě: http://planety.astro.cz




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »