Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Zdeňka Kvíze

Cena Zdeňka Kvíze

Cena Zdeňka Kvíze. Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze.
Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze byla zřízena Výkonným výborem České astronomické společnosti v roce 1994. Je udělována astronomům za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy, popularizace a výuka astronomie, což byly obory, kterými se zabýval dr. Zdeněk Kvíz. Cena je udělována jednou za dva roky vždy k termínu data narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Poprvé byla udělena v r. 1996.

RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (1932–1993) se narodil v Třebíči 4. března 1932. Po maturitě odešel studovat fyziku a astronomii na přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Již během studií se věnoval výzkumu proměnných hvězd a meteorů a patřil k zakladatelům meteorické sekce při tehdy vznikající Lidové hvězdárně na Kraví hoře v Brně. Po ukončení studií pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově v odd. vysoké atmosféry Země. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT a Univerzitě 17. listopadu v Praze.

V roce 1969 odjel na studijní pobyt na Univerzitu v Sydney v Austrálii, kde spolupracoval s prof. E. G. Bowenem při výzkumu atmosférických efektů meteorických rojů. Zde se pak rozhodl zůstat v exilu a věnoval se zejména pozorování zákrytových dvojhvězd na jižní polokouli na observatořích Siding Spring v Austrálii a Evropské jižní observatoři v La Silla v Chile. Při zpracování pozorování spolupracoval rovněž s Observatoří v Ženevě.

Zemřel v Sydney 21. srpna 1993. Během svého působení v Československu patřil k prvním organizátorům meteorických expedic, byl členem redakční rady Kosmických rozhledů, proslovil řadu velmi přitažlivých přednášek pro veřejnost a napsal populárně-vědecký spisek Jak astronomové zkoumají vesmír (1958). Svůj vřelý vztah k rodné zemi a jazyku si uchoval i po celou dobu exilu a po převratu v roce 1989 se domů často vracel. Je po něm pojmenována planetka (8137) Kvíz. V roce 2001 byl jmenován osobností města Třebíče in memoriam.

Laureáti Ceny Zdeňka Kvíze

 

Rok Laureát Planetka Ocenění
2022 Bc. Martin Mašek 9841 za přínos v oboru pozorování proměnných hvězd, meziplanetární hmoty a měření světelného znečištění
2020 Bc. Jan Kondziolka   za zásluhy o založení Beskydské oblasti tmavéoblohy, za popularizaci tématu světelného znečištění
2018 Pavel Suchan 37788 za přínos v oblasti popularizace astronomie
2016 Ing. Pavel Cagaš, Ph.D.   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
2014 Jakub Černý   za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty
2012 Bc. Petr Sobotka   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd a popularizace astronomie
2010 Mgr. Martin Lehký 14550 za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty
2008 Bc. Luboš Brát   za přínos v oboru studia proměnných hvězd
2006 Ladislav Šmelcer   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
2004 Ing. Jana Tichá 5757 za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizaci astronomie
2002 Ing. Jakub Koukal   za vynikající výsledky v pozorování meteorů
2000 Bc. Lenka Kotková (Šarounová) 10390 za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
1998 Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. 14054 za popularizaci astronomie
1996 Kamil Hornoch 14124 za významnou činnost v oboru meziplanetární hmoty

 

Statut Ceny Zdeňka Kvíze

  1. Cena Zdeňka Kvíze (dále jen Cena) je cenou udělovanou Českou astronomickou společností. Cena je udělována za odbornou nebo vědeckou činnost v oborech: studium meziplanetární hmoty, studium proměnných hvězd, popularizace a výuka astronomie. Tyto obory, v nichž je cena udělována, odpovídají zaměření vědecké práce zesnulého Dr. Zdeňka Kvíze.
  2. Cena je udělována obvykle v jednom z uvedených tří oborů, a to většinou jednou za dva roky. 
  3. Správcem ceny i účtu ceny je ředitel Hvězdárny v Úpici. Revizi stavu provádí VV ČAS nebo revizní komise ČAS.
  4. Při udělení ceny je odměněnému předán diplom a věcný dar. Očekává se, že odměněný přednese přednášku, jež souvisí s problematikou, za kterou mu byla cena udělena.
  5. Návrhy na udělení ceny podávají podle zaměření činnosti kandidáta obvykle výbory sekcí nebo poboček, jsou však přípustné i návrhy jednotlivých členů ČAS. Nejzazší termín k podání návrhů pro dané období stanoví VV CAS nejpozději do 31.12. v předcházejícím roce.
  6. K posouzení návrhů jmenuje předseda ČAS na návrh VV ČAS tříčlennou komisi, jejímž předsedou je Správce ceny. Dalšími členy komise jsou zpravidla předsedové či členové výborů sekcí nebo poboček, které se věnují alespoň jednomu z oborů: studium meziplanetární hmoty, studium proměnných hvězd, popularizace a výuka astronomie. Komise projedná došlé návrhy do jednoho měsíce po svém ustavení a dá doporučení výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  7. Výkonný výbor ČAS návrh komise schválí nebo zamítne. Nesouhlasí-li výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na  Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.
  8. Finanční prostředky k úhradě ceny jsou obvykle získány z úroků jistiny této ceny; o výjimkách musí rozhodnout VV ČAS, a to jednomyslně. Základní částka jistiny byla získána z pozůstalosti Zdeňka Kvíze, doplňujících příspěvků sekcí a příspěvku Hvězdárny v Úpici. Jistinu nebo částku, určenou na ceny, je možné zvýšit účelově o dary členů České astronomické společnosti nebo jiných dárců, nebo o doplňující příspěvky výborů sekcí. V těchto případech má dárce právo rozhodnout, zda darovanou částku věnuje na zvýšení jistiny  nebo částky určené na cenu.
  9. Cena se v daném období uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Výkonný výbor ČAS může podle povahy předložených nominací rozhodnout i o tom, že Cena v daném období nebude udělena.

Statut ceny Zdeňka Kvíze byl schválen výkonným výborem České astronomické společnosti dne 22. 6. 1994. Změna statutu byla schválena výkonným výborem České astronomické společnosti dne 11. 10. 2005.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou správce ceny belik (zavináč) obsupice.cz (Ing. Marcel Bělík, správce ceny), případně na poštovní adresu: „Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov“.



Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Ceny ČAS


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »