Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie

Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie

Stopa čeljabinského bolidu. Autor: Screen Grab.
Stopa čeljabinského bolidu.
Autor: Screen Grab.
Páteční dramatické ráno 15. února 2013 z Ruska už zaplnilo internet tak houfně, že nemáte šanci nenarazit na nějaké zajímavé video z čeljabinské události. Meteorit Čerkabul, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, byl často spojován i s večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země toho dne. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu. Rozhodně si však můžete celou čeljabinskou událost s námi znovu připomenout a zrekapitulovat z několika doposud nejfrekventovaněji uváděných či nejzajímavějších videí. Článek ještě budeme aktualizovat.

Aktualizováno: 20. února 2013, 13:36 SEČ.

O samotném pádu meteoritu jste mohli číst v předchozím článku Nad Ruskem explodoval meteorit. V tom článku rovněž naleznete nové informace týkající se zejména následné analýzy jevu. Už nyní je jisté, že těleso nesouviselo s průletem planetky 2012 DA14 kolem Země - obě tělesa měla úplně odlišnou dráhu. Šlo jen o mimořádnou náhodu, že oba úkazy od sebe dělilo sotva několik hodin. Vědci rovněž poměrně jednotně souhlasí, že šlo o nejsilnější jev tohoto typu od tzv. Tunguského meteoritu v roce 1908. Že se obě události staly nad Ruskem, je sice ironie, ale ne až tak absurdní. Rusko je velmi rozlehlá země, zabírá dost velkou plochu na severní zemské polokouli a má tedy mnohem větší "šanci" být terčem pádu meteoritů než třeba právě naše Česká republika.


Nová videa

Ve středu 20. února 2013 se na severu Evropy podařilo pozorovat několika náhodným svědkům noční svítící oblaka (NLC). Zásadní problém ale je, že sezóna NLC je ještě daleko a rozhodně tedy nešlo o klasickou mezosférickou oblačnost známou zejména z letních nocí. Patrně za úkazem stojí právě prach z čerkabulského bolidu. Nebylo by to nic neobvyklého - podobný úkaz nastává za startu raket do vesmíru nebo právě při "zaprášení" atmosféry rozpadem většího kosmického tělesa. Snímky úkazu si můžete prohlédnout ZDE a ZDE.


Záznamy z dopravních kamer

První video je sestřihem ze záběrů dopravních kamer čeljabinských služeb. Na této sekvenci videí můžete vysledovat průběh jevu. Pád bolidu začíná ve výšce asi 40° nad obzorem a nejjasnější úkaz (exploze) je asi dvakrát níž. Pochopitelně výška se liší v závislosti na místě, odkud byly jednotlivé záběry pořízeny. Na některých videích je patrná fragmentace bolidu při a po explozi. Po samotném pádu je ještě několik desítek minut patrná velmi výrazná stopa, která v některých místech krátce přesahuje jas Měsíce v úplňku. Ve třetím videu můžete souběžně sledovat rutinou znuděného řidiče, kterého bolid překvapí tak, že se jeho stopu nakonec rozhodne natáčet. Čtvrté video je záznamem pádu bolidu v místě asi 770 km od Čeljabinsku. I tak daleko byl úkaz na obzoru k nepřehlédnutí.


Sonické třesy rozbíjejí okna v Čeljabinsku

U těchto videí doporučujeme zapnout si zvuk. Asi dvě a půl minuty po pádu bolidu začíná nepříjemná část úkazu. Dobíhají sonické rázy, které třaskají okolo uší jako střelby a ničí křehký materiál - okenní skla. Zmatení kameramani se snaží zabírat stopu bolidu a následně i poměrně děsivé rozbíjení oken. Někteří to pochopitelně považují za nějaký útok - zejména první, čtvrté a páté video pod tímto odstavcem vypadá jak z katastrofických filmů. Aktéři pátého videa se z kanceláře podivují nad jasnou stopou po bolidu a ani zdaleka netuší, co bude následovat...

Mírně ironické je první video pod tímto textem, na němž probíhá výuka juda v hale plné mladých sportovců. Ti jsou nejdříve poněkud vyvedeni z míry oslnivým zábleskem z bolidu, ale hrdinně pokračují v tréninku dál. Rázová vlna je však po střihu (uplynuly asi dvě minuty) doslova děsí. S dvěma trenéry to však téměř ani nehne... Stejný šok je vidět i v hodině výuky na jedné ze základních škol v Čeljabinsku ve videu pod tím. Zkrátka tato část úkazu byla neočekávaná a opravdu nepříjemná.

Další dvě videa jsou pak asi nejkvalitnější co do obrazu i realistické informace o zážitku ze sonických třesků. Podivující se skupinka lidí natáčí stopu bolidu takřka nad hlavou (všimněte si rozměrů i struktur stopy na obloze) a nicnetuše komentují jev coby patrně pozůstatek po pádu letadla. Pak dobíhají sonické třesky a pochopitelně i zmatek.

Pěkné video zabírá střechy zasněžených domů v Korkinu, které jsou nejdříve ozářeny jasným bolidem, aby sonická vlna vzápětí "oprášila" vrstvu sněhu na povrchu. Zvuk není kvalitní, ale v podstatě není ani potřeba...


Od výbuchu k sonickým třesům

Na následujícím videu z dopravní kamery umístěné na křižovatku v Čeljabinsku si můžete vychutnat průběh dramatického rána v reakcích řidičů. V čase 0:46 na videu bolid rozsvítí krajinu a domy, auta i sloupy vrhají ostré stíny. V čase okolo 0:52 je pak zář tak silná, že nelze rozeznat předměty. Při maximálním jasu bolid patrně dosáhl okolo -20 magnitud (velmi hrubý odhad!). Pokud tomu tak bylo, byl asi jen stokrát slabší jak Slunce. Přibližně po dvou a půl minutách (čas videa 3:10) se u auta na parkovišti vlevo za budovou rozblikají světla spojená s alarmem a člověk nedaleko zpozorní a začne přecházet. Došlo k sonickému třesku. I bez zvuku na videu je jasné, že lidé jsou lehce zmateni. U krajnice zároveň někdo zastavil a prohlíží si kouřovou stopu.


Ruské zprávy, pravý kráter a falešný kráter

Dále zařazujeme i videoreportáže z Ruska. V prvním redaktorka popisuje zejména průběh úkazu a emoce lidí. Najdete zde některé záběry, které v minulých videích nebyly. V druhém videu jsou první záběry na kráter v ledu po dopadu meteoritu v jednom z čebarkulských jezer. Na třetím videu je vidět kráter, který ovšem s dnešními událostmi nesouvisí (leží v Turkmenistánu na plynovém poli, kde hoří už od roku 1971 poté, co se tam zhroutila zemina s plynovou kapsou a lidé jej zapálili, aby plyn neunikal do okolí). Rusové jej ve videu použili jen ilustračně, přesto mnozí nedopatřením věří, že je způsoben dnešním jevem (takže se nenechte zmást!).


Zajímavé fotografie

Závěrem ještě zajímavé fotografie - první dvě pochází z meteorologické družice METEOSAT 10 krátce po úkazu. Druhý snímek z družice je graficky "natažený" a je na něm proto lépe patrná struktura stopy. Další dvojice snímků ukazuje díru v ledu, která má být podle autora fotografie, starosty města Čebarkul, způsobena dopadem meteoritu na jezero. Výzkumníci si prohlíží tmavé kamínky, údajně meteoritické střepy (nepotvrzeno).





Související a doporučujeme:
[1] Nad Ruskem explodoval meteorit (Petr Horálek)
[2] Pád meteoritů na Čeljabinsk v Rusku (blog Evy Neureiterové)
[3] Zyal.livejournal.com: Další videa a obrázky
[4] Say26.com: Další videa a obrázky




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Meteorit Čeljabinsk, Bolid


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »