Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Je pravděpodobné, že v případě pádu bolidu v Rusku jde o nejsilnější zásah kosmickým tělesem od roku 1908. Po události byla nalezena v blízkém čebarkulském jezeře kruhová díra v ledu. Oblast prý zajistila policie a zkoumá se, zda ji způsobilo dopadnuvší těleso, případně zda se zde nachází jeho pozůstatky. Zatím se nepovedlo žádné pozůstatky tělesa najít. Časová souhra s průletem planetky 2012 DA14 je čistě náhodná, obě tělesa mají diametrálně odlišné dráhy ve Sluneční soustavě. Ohledně události jsme položili pár otázek odborníkovi zkoumajícímu planetky na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, Mgr. Petru Scheirichovi, Ph. D..

Co si myslíte o nalezeném "kráteru"? Mohlo ho skutečně způsobit toto těleso? Zúčastnil jste se hledání zbytků po dopadu slavné planetky 2008 TC3 v Súdánu, takže můžete dobře porovnat dopad a případné rozptýlení úlomků obou těles. Jak byste obě události porovnal?

Já bych se v tuto chvíli vyhnul předčasným závěrům, dokud se na dně toho jezera skutečně nenajde meteorit. V každém případě vyloučit se to nedá. U všech takových pádů vždy nejtěžší fragmenty doletí nejdále, protože jsou nejméně brzděny atmosférou. Takže pokud těleso přilétlo přibližně od severovýchodu a explodovalo nad Čeljabinskem, pak nejmenší meteority mohly popadat v blízkosti města a největší fragment dolétnout až k tomuto jezeru.

První odhady tvrdí, že Čeljabinský bolid způsobilo těleso o průměru 17 metrů. Jaký odhadujete, že by mělo za následek, kdyby místo tohoto tělesa dopadla planetka 2012 DA14, která náhodou prolétala nejtěsněji kolem Země polovinu dne po této události?

O následcích takového pádu rozhodují především dva faktory: energie exploze v atmosféře a výška, v níž k této explozi dojde. Asteroid 2012 DA14 je asi 10x hmotnější než toto těleso, vlétl by do atmosféry ale poměrně malou rychlostí - 12,7 km/s. Malá rychlost sice snižuje energii výbuchu, ale zároveň výrazně snižuje i výšku, v níž k explozi dojde. Při explozi by se uvolnila energie asi 3 Mt TNT, což je dolní odhad pro energii výbuchu při Tunguské katastrofě. Pokud by k výbuchu došlo ve stejné výšce jako v Tungusce, tj. asi 8 km, mohly by být pád 2012 DA14 a Tunguského meteoritu srovnatelné.

Jaká je aktuální šance, že se povede těleso podobných rozměrů objevit v dostatečném předstihu před dopadem?

Šance je poměrně malá. Nedá se to sice vyloučit, ale šlo by o velkou náhodu. Podle simulací provedených pro prohlídku Pan-STARRS (objevitel očekávané jarní komety - pozn. redakce), v současnosti nejúspěšnější "kombajn" na hledání blízkozemních planetek, se například ukazuje, že je pouze 25% šance, že za celou dobu jejího provozu se podaří objevit těleso o velikosti kolem 10 metrů ještě před jeho vstupem do atmosféry. Podobně i objev planetky 2008 TC3 asi 20 hodin před pádem byla obrovská náhoda.

Myslíte, že bude mít tato událost vliv na financování hlídkových projektů? Zatím byl jejich cíl vychytání nebezpečných planetek, které mohou způsobit větší katastrofy. Ukazuje se, že i menší těleso může, pokud dopadne do hustěji obydlené oblasti, způsobit vážnější škody. Lze v tomto případě očekávat snahu o zlepšení hlídkové sítě tak, aby v budoucnosti mohla sledovat a případně varovat pády těles podobných velikostí?

Určitě to alespoň na nějakou dobu zvýší povědomí o tomto nebezpečí u laické veřejnosti a politiků. Nepředpokládám ale, že by to mělo vliv na koncepci hlídkových projektů. Tato událost nepřinesla zásadně novou informaci. Planetky této velikosti se srážejí se Zemí typicky jednou za několik let. Bylo proto jen otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde nad obydlenou oblastí.

Převzato (původní verze): www.kommet.cz

Související a doporučujeme:
[1] Nad Ruskem explodoval meteorit (Petr Horálek)
[2] Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie (Petr Horálek)
[3] Rozhovor s Petrem Scheirichem na Technet.cz z 15. února 2013
[4] Články Petra Scheiricha na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Bolid, Meteorit Čeljabinsk, 2012 DA14


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »