Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Vznik prvních hvězd

Uznání videa: Harley Katz (U. Oxford) et al.

Jak vznikaly první hvězdy? S odpovědí pomohla počítačová simulace vzniku hvězd ve velmi raném vesmíru SPHINX, jejíž některé výsledky jsou vidět na videu. Čas od velkého třesku je vidět vlevo nahoře je v miliónech let. Dokonce i 100 milionů let po velkém třesku byla hmota ve vesmíru rozprostřena příliš rovnoměrně, než aby mohly vznikat hvězdy. Kromě záření pozadí byl vesmír temný. Brzy se začaly drobné shluky hmoty bohaté na vodík spojovat do prvních hvězd. Na časosběrném videu označuje fialová barva plyn, bílá světlo a zlatá natolik energetické záření, že ionizuje vodík a štěpí ho na nabité protony a elektrony. Zlatě zbarvené oblasti také sledují nejhmotnější hvězdy, které zanikají při silných supernovách. Vložený kruh zvýrazňuje centrální oblast, která se stává galaxií. Simulace pokračuje až do doby, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Aby bylo možné posoudit přesnost simulací SPHINX a předpokladů, které do nich byly zahrnuty, porovnávají se výsledky nejen se současnými hloubkovými pozorováními, ale budou také porovnány s přímějšími pozorováními raného vesmíru plánovanými pomocí připravovaného Kosmického dalekohledu Jamese Weba.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-06-23 STARFORGE: Simulace vzniku hvězd
  2. Youtu.be: Simulation: Formation of the First Stars
  3. NASA: The Big Bang
  4. NASA: Webb Telescope & The Big Bang
  5. Onecms.io: Foto: Kočička :-)
  6. APOD: 2018-07-22 Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck
  7. LANL.gov: Hydrogen
  8. ScientificAmerican.com: The First Stars in the Universe
  9. Youtu.be: The formation and evolution of the first stars and galaxies in a simulated universe
  10. Wikipedia: Ionization
  11. Youtu.be: Crab Supernova Explosion [1080p]
  12. NASA: Early Universe
  13. arXiv.org: Introducing SPHINX-MHD: The Impact of Primordial Magnetic Fields on the First Galaxies, Reionization, and the Global 21cm Signal
  14. Harvard.edu: Probing cosmic dawn: Ages and star formation histories of candidate z ≥ 9 galaxies
  15. Harvard.edu: Probing cosmic dawn with emission lines: predicting infrared and nebular line emission for ALMA and JWST
  16. NASA: James Webb Space Telescope

Štítky: Raný vesmír, First stars, Star-formation


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »