Jak nejlépe pozorovat meteorický roj? Tato otázka může přijít na řadu koncem tohoto týdne, kdy vrcholí každoroční meteorický roj Perseid. Je užitečné pozorovat pod tmavou oblohou, jak je vidět na kompozitním snímku loňských Perseid. Na levém snímku, pořízeném pod velmi tmavou oblohou...
Pozemšťané obvykle pozorují meteorické roje pohledem vzhůru. Tento pozoruhodný pohled na Perseidu zachytil 13. srpna 2011 americký kosmonaut Ron Garan při pohledu dolů. Z Garanovy perspektivy na palubě Mezinárodní kosmické stanice, která obíhá ve výšce asi 380 km, jsou Perseidy vidět pod ním...
Pozorovatelé na celém světě se těší z nepřítomnosti jasného Měsíce na časné ranní obloze a hlásí nádhernou podívanou na letošní meteorický roj Perseid. Špičková frekvence je, tak se čekalo, asi jeden meteor za minutu. I když byla většina Perseid slabá, tak 12. srpna kolem 03:17 JST se oblohou...
... aneb meteory očekávané i náhodné "Padající hěvzdy", "létavice" nebo "povětroně". Tak se lidově nazývají meteory - náhodné světelné úkazy viditelné každou jasnou noc na nebi. Někdy jsou slabé, jindy naopak mimořádně jasné a rozzáří celou oblohu. Vzácně jejich pozůstatky dopadají i na zemský...
Jak nejlépe pozorovat meteorický roj? Tato otázka může přijít na řadu koncem tohoto týdne, kdy vrcholí každoroční meteorický roj Perseid. Je užitečné pozorovat pod tmavou oblohou, jak je vidět na kompozitním snímku loňských Perseid. Na levém snímku, pořízeném pod velmi tmavou oblohou...
Pozemšťané obvykle pozorují meteorické roje pohledem vzhůru. Tento pozoruhodný pohled na Perseidu zachytil 13. srpna 2011 americký kosmonaut Ron Garan při pohledu dolů. Z Garanovy perspektivy na palubě Mezinárodní kosmické stanice, která obíhá ve výšce asi 380 km, jsou Perseidy vidět pod ním...
Pozorovatelé na celém světě se těší z nepřítomnosti jasného Měsíce na časné ranní obloze a hlásí nádhernou podívanou na letošní meteorický roj Perseid. Špičková frekvence je, tak se čekalo, asi jeden meteor za minutu. I když byla většina Perseid slabá, tak 12. srpna kolem 03:17 JST se oblohou...
... aneb meteory očekávané i náhodné "Padající hěvzdy", "létavice" nebo "povětroně". Tak se lidově nazývají meteory - náhodné světelné úkazy viditelné každou jasnou noc na nebi. Někdy jsou slabé, jindy naopak mimořádně jasné a rozzáří celou oblohu. Vzácně jejich pozůstatky dopadají i na zemský...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
