Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Jak nějaká hvězda vytvořila tuto krásnou mlhovinu? Uprostřed emisní mlhoviny NGC 6164 se nachází neobvykle hmotná hvězda. Centrální hvězda se přirovnává k perle v ústřici a k vejci, které na obloze chrání bájní draci z Oltáře (Ara). Hvězda ve středu snímku katalogizovaná jako HD 148937 je tak...
Všechno stvořila ta hvězda ve středu. Hvězda známá jako Dračí vejce je vzácná, horká, svítivá hvězda typu O, asi 40krát hmotnější než Slunce, vytvořila nejen komplexní mlhovinu NGC 6164, která ji bezprostředně obklopuje, ale také okolní modré halo. Její název z části vychází z blízkosti této oblasti...
Opravdu draci bojují na nebeském oltáři? I když to tak může vypadat, tak tito draci jsou jen iluzí z řídkého plynu a prachu. Emisní mlhovina NGC 6188 je domovem zářících oblaků a nachází se ve vzdálenosti asi 4000 světelných roků na okraji velkého molekulárního mračna neviditelného na viditelných...
V mračnech zářícího plynu obrovské hvězdotvorné oblasti NGC 6188 číhají fantastické tvary. Tato emisní mlhovina se nachází asi 4000 světelných let daleko na okraji velkého molekulárního mračna, které veviditelných vlnových délkách není vidět, v jižním souhvězdí Oltáře (Ara). Hmotné mladé...
Jak mohla nějaká hvězda vytvořit tak krásnou mlhovinu? V centru emisní mlhoviny NGC 6164-5 je neobvykle hmotná hvězda, která spěje ke konci svého života. Tato hvězda, katalogizovaná jako HD 148937, je vidět uprostřed snímku nahoře a je tak horká, že jí vyzařované ultrafialové záření zahřívá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
