Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Nebyla to sice bouře století, ale byla to památná noc. Minulou noc vyvrcholil meteorický roj Tau Herkulid, ze kterého obvyklé vylétá jen pár příležitostných meteorů z rozpadající se komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Výpočty pro letošek ukazovaly, že by Země mohla procházet zvláště hustým...
Z dálky celá ta věc vypadá jako Orel. Při bližším pohledu na Orlí mlhovinu je ovšem vidět, že jasná oblast je ve skutečnosti okno do středu větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V této dutině jsou vysoké...
Cáry jako jsou tyto je všechno co zůstalo viditelné po hvězdě Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 7500 lety explodovala jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, též známou jako Labutí smyčka. Rozpínající se mračno bylo nejspíše jasné jako srpek Měsíce a pro lidi žijící na...
Krásná blízká spirální galaxie IC 342 by mohla být slavnější, kdyby ovšem nebyla tak schovaná. Vesmírný ostrov IC 342 by byl na naší noční obloze výraznou galaxií, ale místo toho je z našeho pohledu téměř ukryt za závojem hvězd a mračen plynu a prachu v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. IC...
První náznak toho, co se stane s naším Sluncem byl nechtěně objeven v roce 1764. Charles Messier tehdy připravoval seznam "matoucích" difuzních objektů, aby se nepletly se "zajímavými" kometami. V pořadí 27. objekt na Messierově seznamu je nyní znám jako M27 nebo mlhovina Činka a je...
Nikdo neví, co způsobuje blesky. Je známo, že v některých mracích se pomalu oddělují náboje a vyvolají pak rychlé vyrovnání elektrických nábojů (blesk), ale jak se elektrické náboje v mracích oddělují zůstává předmětem mnoha výzkumů. Nicméně hroty blesků jsou v mracích běžné při...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024
