Výběr dalekohledu

Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního hvězdářského dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Ve článku se dozvíte k čemu dalekohled slouží, jaké jsou základní druhy dalekohledů a jejich příslušenství. Dále se dozvíte jak dalekohledy vybírat a s jakými úskalími se při jejich koupi můžete setkat. Doufáme, že Vám tak pomůžeme vybrat si ten správný dalekohled, který umožní zkoumat krásy noční oblohy.

Přejít na:

• Pár slov úvodem
• Obecně o dalekohledech
• Refraktory
• Reflektory
• Montáž dalekohledu
• Podle čeho vybírat dalekohled?
• Focení nebeských objektů
• Závěr
• Přehled
• Odkazy

 

Pár slov úvodem

Pro některé začátečníky končí první pohled do dalekohledu zklamáním. Slabé světlo vzdálených vesmírných objektů bohužel není lidské oko schopné vnímat barevně. Nádherné, rozmanité barvy mlhovin či galaxií vyniknou teprve až na fotografii, kde se světlo nastřádá díky dlouhým expozičním dobám fotoaparátu.

Dalším problémem je pozorování z měst či jejich blízkosti. Na přesvětlené městské obloze jsou k vidění pouze nejjasnější objekty. Za pozorováním pod lepší, tmavou oblohou je potřeba cestovat dál od měst.

Kvalitu pozorování ovlivňuje také zemská atmosféra. Ta způsobuje výrazné chvění („plavání”) obrazu, tzv. seeing. Může za něj promícháváním různě teplých vrstev vzduchu a vadí hlavně při větších zvětšeních, při pozorování planet či Měsíce. Někdy je chvění vzduchu menší, jindy větší, záleží na aktuálních pozorovacích podmínkách.

Žádnou z těchto věcí nemůžete příliš ovlivnit. Určitě však je ve vašich silách pořídit si dalekohled, který bude ukazovat krásy noční oblohy co nejlépe a dovolí vám spatřit na ní velké množství zajímavých objektů.

Obecně o dalekohledech

Astronomický dalekohled je optický přístroj, který má především za úkol shromažďovat co nejvíce světla ze vzdálených objektů. Historie dalekohledů, které se využívají k pozorování noční oblohy, sahá až do roku 1609. V tomto roce, před více než čtyřmi staletími, Galileo Galilei namířil svůj vlastnoručně vyrobený dalekohled na oblohu.

Nejdůležitější částí dalekohledu je objektiv. Podle něj rozlišujeme dva základní druhy dalekohledů. První druh, refraktory, mají jako objektiv skleněnou čočku. Druhým základním typem dalekohledů jsou reflektory, u kterých se místo čočky používají zrcadla.

Dalším důležitým optickým prvkem dalekohledu je okulár. Je to čočka (nebo soustava čoček), do které se díváme. Okulár vytváří výsledný obraz.

Nezbytnou součástí dalekohledu je stativ, na kterém dalekohled stojí, a montáž, která dovoluje dalekohled natáčet potřebným směrem. Stativy mívají tvar trojnožky a konstrukcí se od sebe příliš neliší. Montáží existuje mnoho typů, od jednoduchých až po složité, elektronicky naváděné.

Součástí dalekohledu bývá také hledáček, tj. malý pomocný dalekohled či zaměřovač, který umožní snadnější vyhledání objektu.

Refraktory

Objektiv refraktoru je obvykle tvořen více (dvěma až třemi) čočkami z různých skel. Na druhém konci dalekohledu je okulár, který vytváří výsledný obraz. Nejčastějším typem refraktorů, užívaných v astronomii, je Keplerův dalekohled. Jeho malou nevýhodou je, že obraz, který v něm vzniká, je převrácený. Na to si však astronomové snadno zvyknou, při pozorování nebeských objektů převrácený obraz nevadí.

Reflektory

Srdcem reflektoru je parabolické primární (tj. první neboli hlavní) zrcadlo. To soustředí a odráží svazek paprsků světla na sekundární (druhé) zrcátko, které odvádí světlo do okuláru.

Vybrousit zrcadlo je snazší a levnější, než vybrousit čočku. Čočky s větším průměrem navíc bývají těžké. V dalekohledu jsou uchyceny v přední části tubusu, a u těch opravdu velkých by docházelo k jeho deformacím vlivem jejich vlastní váhy. Z těchto důvodů jsou největší dalekohledy světa pouze zrcadlové.

Reflektory můžeme rozdělit ještě do dalších skupin. Nejčastěji se můžeme setkat s reflektorem Newtonova či Cassegrainova typu. Také zrcadlové dalekohledy převrací obraz.

Montáž dalekohledu

Nejjednodušším typem je montáž azimutální. Umožňuje pohyb v azimutu (otáčení doprava a doleva) a ve svislém směru (nahoru a dolu). Bývá často součástí malých, levných dalekohledů. Odvozenina od azimutální je Dobsonova montáž, která se užívá u velkých amatérských dalekohledů. Výhodou Dobsonovy montáže je, že můžete mít velký dalekohled relativně levně.

Dalším, hodně používaným typem montáže je paralaktická montáž. Od azimutální se liší tím, že jedna osa je rovnoběžná se zemskou rotační osou. Díky tomu lze snadno sledovat nebeský objekt při jeho pohybu po obloze, stačí k tomu ovládat pohyb jen v jedné ose. Paralaktická montáž tak může být vybavena motorkem pro pohodlné sledování objektu a dalekohled se za objektem sám natáčí. Pro správný chod je však potřeba montáž před pozorováním přesně ustavit (pomocí polárního hledáčku).

V moderní době se můžeme setkat i s elektronicky naváděnými montážemi. Ty však patří k těm nejdražším. Můžou být jak azimutální, tak paralaktické. Součástí takové montáže je ovládací panel, který nám umožní vybrat si objekt v databázi. Poté montáž sama dalekohled na vybraný objekt zaměří.

Někteří začátečníci si koupí dalekohled s naváděnou montáží v domnění, že jim dalekohled najede na objekt i když oni sami se na obloze ještě nevyznají. Ale i u elektronicky naváděné montáže je nutná alespoň základní znalost oblohy a před pozorováním je třeba montáž správně nastavit, jinak vám ani ona zvolený objekt nenajde.

Podle čeho vybírat dalekohled?

Pro úplný začátek, ještě před koupí dalekohledu, je dobré se seznámit s hvězdnou oblohou, nejdříve pouhým okem. Důležité je naučit se orientaci na obloze a základní souhvězdí.

Po zvládnutí základní orientace na obloze je dobrou zkušeností pozorování s triedrem. Je to dobré cvičení při hledání různých nebeských objektů. Na trhu je k dostání spousta triedrů. Triedry jsou označeny různými čísly, např. 8×25, 10×50, 12×60 apod. To první číslo udává zvětšení daného triedru, druhé nám říká, jaký je průměr objektivu triedru v milimetrech. Čím je větší průměr objektivu, tím více světla dalekohled soustředí. To nám umožní pozorovat slabší objekty, které bychom pouhým okem nemohli vidět. Pro kochání oblohou lze použít téměř jakýkoliv triedr. Větší triedry se již nedrží dobře v ruce a je potřeba stativu. Na astronomii jsou často používané triedry 10×50. V oblibě jsou i větší, např. 15×70 či 25×100. Ale ty už jsou určeny pro vážnější zájemce o astronomii.

Dalším krokem je nákup dalekohledu. „Jaký dalekohled si mám ale koupit?” řekne si většina začátečníků. Mnoho lidí si myslí, že dobrý dalekohled je ten, který nejvíc zvětšuje. To ale není tak docela pravda. Někteří prodejci dokonce využívají této neznalosti a u malých dalekohledů používají přehnaná zvětšení jako dobrý reklamní trik. Kdo ví, kolik zklamaných pozorovatelů takto astronomie navždy ztratila…

Výběr dalekohledu není jednoduchá záležitost. Musíte brát ohled na několik věcí zároveň. První z nich jsou finanční možnosti – kolik jste ochotni za dalekohled zaplatit. Také musíte zvážit, odkud chcete pozorovat, jestli budete pozorovat v místě bydliště, nebo zda budete s dalekohledem cestovat. Je zřejmé, že velký dalekohled je obtížnější na přepravu, malý zas nestačí na slabší objekty, zvláště ve městě s jeho světlou oblohou.

Nejdůležitějším parametrem astronomického dalekohledu není zvětšení, ale průměr objektivu! Čím větší je průměr objektivu, tím dalekohled posbírá více světla a tím více toho na noční obloze můžete vidět. Zvětšení má až druhořadý význam. Větší zvětšení se hodí například při pozorování podrobností na povrchu planet nebo Měsíce. Menší zvětšení jsou naopak vhodná pro pozorování mlhovin či galaxií.

Maximální využitelné zvětšení pro daný dalekohled je přibližně dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. Např. pro dalekohled s průměrem 100 mm bude maximální využitelné zvětšení okolo 200×. Teoreticky lze do dalekohledu dát okulár, který bude poskytovat ještě větší zvětšení, ale prakticky na daném objektu nespatříte více detailů. Navíc obraz už bude velmi tmavý, málo kontrastní a obraz nepůjde již dobře zaostřit.

Dalším důležitým prvkem je stativ dalekohledu. Je potřeba, aby byl pevný a stabilní (to platí i o montážích). Pozorování s dalekohledem, u kterého se obraz třese vinou málo tuhého stativu či montáže, není snadné ani příjemné

O montážích jsme již psali výše. Azimutální se lépe ovládá a pro začínajícího pozorovatele to může být určitou výhodou. Na paralaktickou montáž je nutné si chvilku zvykat. Není to ale nijak obtížné a výhody paralaktické montáže s motorovým pohonem ocení hlavně kreslíři a fotografové.

Pokud nehodláte do dalekohledu investovat příliš velkou částku, je doporučován refraktor o průměru 70 – 100 mm na azimutální montáži. Je to vhodný začátečnický dalekohled. Při pozdějším pořízení většího dalekohledu se hodí i jako malý, lehký dalekohled na cestování. Většina zkušenějších pozorovatelů má více, než jeden dalekohled.

Pokud vám nevadí větší investice a chcete větší dalekohled, bude vhodný Newtonův dalekohled na dobsonově montáži. „Dobsona” o průměru 150 – 200 mm lze pořídit již od cca 5500 – 8500 Kč. Na trhu jsou k dostání samozřejmě i větší průměry. Časté jsou dobsony s primárními zrcadly o průměru okolo 250 – 300 mm. Existují i skládací varianty s trubkovou konstrukcí, vhodnější na přepravu.

Vedle Dobsona je možné si pořídit dalekohled na paralaktické montáži. Jsou většinou o něco dražší, než dalekohled o stejném průměru na Dobsonově montáži, ale paralaktickou montáž s pohonem využijete, chcete-li také fotografovat. Pokud se chcete jen kochat pohledem do okuláru, je vhodnější spíše Dobsonovu montáž.

Máte-li dostatek financí a chtěli byste vetší pohodlí při hledání nebeských objektů, můžete si zakoupit elektronicky naváděnou montáž. Za malý dalekohled o průměru kolem 100 mm zaplatíte i více, než 8000 – 10000 Kč. Za tuto cenu si lze pořídit daleko větší dalekohled, avšak bez navádění.

Focení nebeských objektů

V případě, že by jste chtěli fotit objekty noční oblohy, tak je vhodné začít spíše fotoaparátem s krátkým ohniskem, upevněný na stativu. Focení na paralaktické montáži, popř. přes dalekohled už není nejjednodušší, ani nejlevnšjší záležitost. Více o fotografování noční oblohy se dozvíte v jiném článku, který astrofotografování věnován. Dopředu napovíme, že neexistuje univerzální dalekohled. Ne každý dalekohled je na astrofotografii vhodný. Pokud chcete koukat do okuláru a zároveň fotografovat, bude lepší mít více přístrojů.

Závěrem

Nemusíte se obávat, že si při koupi nového dalekohledu budete muset vybírat jak dalekohled, tak montáž i stativ. Zvlášť začátečníkům jsou určené kompletní sestavy a stačí si jen vybrat tu správnou. Mimo to jsou dalekohledy vybaveny hledáčkem. Dále jsou často dodávány dva základní okuláry. Okuláry lze postupem času dokoupit o další dle potřeby.

V každém případě se vyplatí kupovat dalekohled ve specializovaném obchodě, kde vám dokážou velmi dobře poradit. Zatímco v hypermarketech se s odborníky na astronomickou techniku nejspíš vůbec nesetkáte, prodejci specializovaní na astronomickou techniku jsou velmi často sami aktivními pozorovateli a na jejich zkušenosti se můžete spolehnout. Také na to, že se budou snažit, abyste se při koupi dalšího astronomického vybavení k nim rádi vraceli.

Je dobré si při výběru dalekohledu nechat poradit od zkušenějšího kolegy, nebo si o koupi dalekohledu popovídat na astronomickém fóru. Další vhodnou možností je navštívit některé z astronomických setkání či společných pozorování, kde bude řada majitelů astronomické techniky i se svým vybavením. Zde si dokonce můžete různé dalekohledy pod dohledem zkušenějšího pozorovatele vyzkoušet. Taková zkušenost je velmi dobrá, která může velmi ulehčit výběr vašeho dalekohledu.

Který dalekohled je nejlepší? Inu ten, kterým se skutečně pozoruje a přináší radost svému uživateli.

Přehled

Tabulka není vyčerpávající, slouží k základnímu přehledu. Doporučujeme se poradit s prodejci astronomické techniky.

Dalekohled	Cena	Váha	Využití
binokulární dalekohled	do 5 000	do 5 kg	vizuální pozorování
binokulární dalekohled, stativ.	do 5 000	do 10 kg	vizuální pozorování
Refraktor 70-80 mm, azimut. montáž	do 5 000	do 10 kg	vizuální pozorování
Refraktor 100 mm, azimut. montáž	nad 5 000	do 10 kg	vizuální pozorování
dal. typu Newton na Dobsonově montáži	do 10 000	nad 10 kg	pozorování slabých objektů (galaxie, mlhoviny)
refraktor na azimutální montáži	do 10 000	nad 10 kg	vizuální pozorování
Refr. F/5-10, Newton nebo katadioptrický systém na ekvatoreální montáži s GoTo	nad 10 000	nad 10 kg	vizuální pozorování
refraktor F/5-7 ekvat. montáž s GoTo	do 25 000	nad 10 kg	fotografování, velké zorné pole
refraktor F/7-8 ekvat. montáž s GoTo	do 25 000	nad 10 kg	fotografování, menší zorné pole
Newton F/4-5 ekvat. montáž s GoTo	nad 25 000	nad 10 kg	fotografování, slabé objekty
refraktor F/10 nebo katadioptrický systém ekvat. montáž s GoTo	nad 25 000	nad 10 kg	fotografování malých objektů nebo planet

Odkazy

Dokumenty Hvězdárny Zlín (autor Ing. Pavel Cagaš):

• Jak kupovat dalekohled (pdf, 908 kB)
• Jak používat dalekohled (pdf, 882 kB)

Další zajímavé odkazy:

• Firma SUPRA, kolektivní člen České astronomické společnosti
  (dodavatel dalekohledů a astronomického příslušenství)
• Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti
  (novinky a zajímavosti o astronomické technice)
• Stránky Jiřího Drbohlava
  (Výrobce dalekohledů ze Rtyně v Podkrkonoší)