16. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 21. 4. 2025 ve 3:35 SELČ a bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. Vzhledem k tomu, že nastal první jarní úplněk, máme tu Velikonoce. Ve čtvrtek 17. dubna vyjde Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Antares v souhvězdí Štíra a před čtvrtou hodinou ranní zakryje svou osvětlenou stranou hvězdu tau Sco (2,7 mag), která leží hned pod Antarem. Zákryt skončí dle naší polohy kolem 4:30 SELČ a bude to výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, takže stojí za to si případně přivstat.

Planety
Merkur a Neptun jsou planety zcela nepozorovatelné. Saturn (1,2 mag) je ráno poblíž Venuše, ale velmi slabý a obtížně viditlený. Venuše (–4,7 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi výrazná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2 mag) a Mars (0,8 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám Castor a Pollux v Blížencích. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a možná se brzy sníží až zapadne velmi aktivní oblast AR4055. Mezitím ještě nemůžeme vyloučit zvýšenou aktivitu geomagnetického pole Země s tím, jak uvolňuje jednotlivá oblaka plazmatu při erupcích. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) na ranní obloze pomalu zjasňuje a je patrná velkým triedrem za dobrých povětrnostních podmínek. Nevýhodou je nyní přítomnost Měsíce po úplňku na ranní obloze a nízká výška komety na začátku svítání.

Kosmonautika a sondy

Start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27 proběhl 8. dubna podle plánu a na ISS dopravil další tříčlennou posádku dlouhodobé půlroční expedice ve složení Segej Ryžikov a Alexej Zubrickij z Ruska a Američan Jonny Kim.

Očekávali jsme start rakety Vulcan s družicemi sítě Kuiper, ale ten nakonec neproběhl v plánovaném termínu. Nově je start plánován na 27. dubna a na palubě má být 27 družic této satelitní konstelace.

Výročí

16. dubna 1495 (530 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.

16. dubna 1895 (130 let) se narodil významný český optik ing. Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny ČAS. Optiku z jeho rukou najdeme na mnoha českých a slovenských hvězdárnách, například reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se nachází na kleťské observatoři a dlouhá léta byl primárním dalekohledem pro CCD pozorování planetek a komet.

19. dubna 1975 (50 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.

20. dubna 1920 (105 let) se narodil český astronom Záviš Bochníček. Zajímavostí je, že jako 16letý student objevil pouhým okem novu CP Lacertae, což byla tehdy událost světového významu. V poválečném období jej proslavila kniha Hvězdné večery, na níž spolupracoval s Hubertem Sloukou. V letech 1952 až 1985 vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V devadesátých letech byl nejpopulárnějším astronomem na Slovensku. Právem se stal čestným členem České i Slovenské astronomické společnosti. Jeho jméno nese planetka (15053) Bochníček.

Výhled na příští týden 

• Měsíc a planety na ranní obloze
• Výročí: DFH-1, první čínská družice
• Výročí: start raketoplánu s HST

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).