Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Měsíce 26. června 2029

Úplné zatmění Měsíce 26. června 2029

Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 26. června 2029. Zdroj: EAI.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 26. června 2029. Zdroj: EAI.
Tohoto nadmíru unikátního úplného zatmění budeme svědky žel jen z menší části, a to v úterý časně ráno. Měsíc jen necelou půlhodinu po začátku fáze úplného zatmění zapadá, navíc je kvůli jasu nebe před západem již očima nepozorovatelný (na severovýchodě v té době vychází Slunce). Fáze úplného zatmění je ovšem nesmírně mimořádná, a to hlavně z geometrického důvodu. Měsíc při ní totiž prochází téměř dokonale přesně středem zemského stínu (v době maxima zatmění se tedy budou téměř ztotožňovat středy měsíčního kotouče a zemského stínu). To činí zatmění nejen velmi dlouhé (fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 42 minut), ale také fotograficky opravdu zajímavé, neboť právě při středu zatmění se bude na centrum měsíčného kotouče promítat nejtmavší část zemského stínu (Měsíc tedy bude mít na středu svého kotouče jakýsi tmavý "flek", od kterého bude kotouč rovnoměrně po celém obvodu jasnější k okraji). V Evropě si tento okamžik nad obzorem za ještě dostatečné tmy vychutnají především obyvatelé Španělska a Portugalska (v západní části v Portugalska Měsíc dokonce zapadá až při závěrečné částečné fáze zatmění).

Měsíc při zatmění najdeme ve Střelci, v oblasti velmi blízko centra Mléčné dráhy. Přibližně ve 4 hodiny 15 minut se začne jevit měsíční úplněk poněkud tmavší na levém horním okraji. Protože se náš přirozený souputník blíží přímo k centru zemského stínu, začátek částečného zatmění přichází záhy poměrně rychle, o 17 minut později. V té době najdeme potemnělý úplněk necelých 9° nad jihozápadním obzorem. Úplné zatmění začíná přibližně po hodině, při výšce Měsíce kolem 3° nad obzorem za pokročilého svítání. O necelou půlhodinu poté pak zapadá ztemnělý úplněk za obzor.

Při fázi úplného zatmění (která bude v ČR pozorovatelná jen málo) bude na tmavé obloze velkou výzvou pro fotografy bezprostřední okolí Měsíce. Ten se totiž bude nacházet doslova obklopen jasnými objekty vzdáleného nebe. V rádiusu 5° kolem Měsíce budou z těch jasnějších například tyto objekty: mlhovina M8 (Laguna), mlhovina M20 (Trifid), kulové hvězdokupy M28 a M22, otevřená hvězdokupa M21 a další. Fotografům tedy silně doporučujeme vycestovat za zatměním do míst, kde je jeho viditelnost lepší (Španělsko, Portugalsko, Azorské ostrovy, jižní Amerika) neboť podobná mimořádná příležitost se znovu naskytne až 6. června 2058 a 17. června 2076! (Při druhém zmíněném zatmění bude navíc jen 2° severně od Měsíce planeta Saturn.)

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis objektů nacházejících se v malém okolí kolem Měsíce během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli téměř v nadhlavníku v jižní Brazílii, tj. na souřadnicích 23.5° jižní šířky a 50° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínové fáze * 02 hod 34 min 34 s SELČ
Začátek částečného zatmění 03 hod 32 min 18 s SELČ
Začátek úplného zatmění 04 hod 31 min 08 s SELČ
Maximální fáze zatmění 05 hod 22 min 05 s SELČ
Západ Měsíce (Praha) 04 hod 59 min SELČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 31. prosince 2028 (úplné) 20./21. prosince 2029 (úplné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Zatmění Měsíce 2029


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »