Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety  >  Pozorovací kampaně  >  Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák bude mít v roce 2017 nejpříznivější návrat za posledních 200 let a lepší návrat nenastane ani v dalších 100 letech. Bude zcela jistě viditelná malými dalekohledy, její jasnost je obtížné předpovědět. V jejích návratech často dochází ke krátkým ale intenzivním zjasněním, při kterých zjasní až o 9 mag, pak ovšem rychle slábne. Letošní návrat tak bude mimořádnou příležitostí pro studium chování této komety a také - pochopitelně - k seznámení se s metodami, jak se i laický nadšenec může do pozorování komet zapojit. K této příležitosti je rovněž k zakoupení nová kniha "Komety a návod na jejich pozorování".

Kometa se proslavila již v roce 1973, když došlo ke dvěma jejím nečekaným zjasněním; v obou případech zjasnila o 10 mag a dosáhla 4, respektive 4,5 mag. A byla krátce viditelná pouhým okem. O další překvapení se postarala v roce 1995, kdy byla při nepříznivém návratu objevena jako “nová kometa” pro svou nezvyklou jasnost a dosáhla 8 mag. Hned v dalším návratu v roce 2001 došlo k dalším dvěma zjasněním, při prvním zjasnila o 4 mag na 10 mag a než stihla zeslábnout došlo k dalšímu zjasnění na 7,6 mag. Po outburstu obvykle dochází k velice rychlému slábnutí a do několika týdnů se úroveň aktivity vrátí k původním hodnotám. Nikdy u komety nebyl pozorován žádný fragment, příčina zjasnění pravděpodobně není ve štěpení jádra ale ve fotochemických reakcích na jeho povrchu.

Obsah

 

ссылка на гидру для тор Браузера

Historie komety

Kometa má velice zajímavou historii. Musela být objevena na třikrát, než se povedlo určit jeji dráhu s dostatečnou přesností. Poprvé ji v roce 1858 objevil Horace. P. Tuttle, popsal ji jako slabý difúzní objekt. Byla objevena při těsném průletu kolem Země na 0,452 AU a velice rychle zeslábla a zmizela z dohledu. První spočtená dráha naznačovala krátkou periodu, malý počet pozorování vylučoval přesnější určení dalšího návratu. Byla tak znovuobjevena až v roce 1907, kdy ji nalezl Michael Giacobini jako novou kometu, tento návrat nebyl moc příznivý a tak byla po dvou týdnech opět ztracena. Možnou spojitost s Tuttlovou kometou objevil až v roce 1928 Crommelin a povedlo se mu spočítat přesnější dráhu. Nebyla však dostatečně přesná a kometa zůstala ztracená. Napotřetí byla objevena Ľuborem Kresákem ze Skalnatého Plesa v roce 1951. To byla konečně objevena spojitost se ztracenou kometou a spočtena dostatečně přesná dráha pro předpověď návratů budoucích. Kresák ji popsal jako velice difúzní kometu s jasností 10 mag. Pak byla v následujících 3 návratech objevena spatřena jen v roce 1962, kdy měla velice příznivý návrat: K Zemi se přiblížila na 0.266 AU, ale dosáhla jen 8 mag.


Pozorovací podmínky a vývoj jasnosti

Do dosahu větších dalekohledů se dostane již koncem ledna, kdy bude mít jasnost mezi 13.-14. magnitudou a bude vysoko nad obzorem po většinu noci. Jak se bude přibližovat ke Slunci i k Zemi, bude jasnost v únoru prudce růst. Stejně tak bude růst i deklinace komety a její pozice na obloze se bude zlepšovat. Z 13 mag zjasní v průběhu února až na 9 mag. V březnu se bude viditelnost dále zlepšovat a kometa se bude přesouvat na večerní oblohu. 12. března se stane při pozorování z území ČR cirkumpolární, nebude vůbec zapadat. V polovině měsíce dosáhne kolem 7 mag a bude večer v nadhlavníku. Na konci března dosáhne 6.2 mag a bude viditelná po celou noc. V první polovině dubna bude nejblíže Zemi, mezi 2. a 9. dubnem ve vzdálenosti jen 0,149 AU s jasností 6. magnitudy okolo půlnoci viditelná výše než 70° nad obzorem!

O pár dní později projde perihelem a začne zvolna slábnout. V polovině dubna by měla mít okolo 6,2 mag a do konce měsíce by měla zeslábnout na 6,8 mag, to bude nejlépe vidět v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu se bude nacházet stále ve výborné poloze vysoko na obloze po půlnoci a bude pomalu slábnout z 6,8 mag na 8,8 mag na konci měsíce. V červnu již začne výrazněji slábnout a budou se horšit i podmínky její viditelnosti. V polovině měsíce zeslábne k 10 mag a na konci již k 11,5 mag. Bude stále viditelná okolo půlnoci relativně vysoko nad obzorem. V červenci se bude zvolna přesouvat na večerní oblohu, kde na konci měsíce při jasnosti cca 14. mag zmizí z vizuálního dosahu nízko nad obzorem.

Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti. Autor: http://hemel.waarnemen.com
Dráha komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na jarní ranní obloze 2017 v době její největší jasnosti.
Autor: http://hemel.waarnemen.com

Orbitální elementy a efemerida komety

Orbitální elementy komety

    Epocha = 2016 07 20      

    T = 2017 04 13.9599   

    q =  1.045175      ω =  62.1363   

    e =  0.661149      Ω = 141.0767      (2000.0)

                                   i =   9.2293

 

Efemerida komety

Datum

R.A.

Decl.

r

d

Elong

m1

Nejlepší čas(Alt, Az)

2017- 1-22.01

9 20.14

9 14.4

1.488

0.522

161

14.5

1:14 ( 0, 49)

2017- 1-28.99

9 20.47

10 44.9

1.430

0.451

168

13.5

0:47 ( 0, 51)

2017- 2- 4.97

9 20.04

12 57.7

1.374

0.389

176

12.5

0:19 ( 0, 53)

2017- 2-12.95

9 19.23

16 33.1

1.313

0.327

172

11.4

23:47 ( 0, 56)

2017- 2-19.93

9 19.02

20 48.2

1.261

0.281

163

10.4

23:19 ( 0, 61)

2017- 2-26.91

9 20.48

26 14.6

1.214

0.243

154

9.5

22:53 ( 0, 66)

2017- 3- 5.90

9 25.55

32 58.2

1.170

0.212

144

8.6

22:31 ( 0, 73)

2017- 3-12.89

9 37.41

40 59.7

1.132

0.186

134

7.8

22:15 ( 0, 81)

2017- 3-19.88

10 1.75

50 5.9

1.099

0.168

124

7.1

22:12 (180, 90)

2017- 3-26.90

10 50.63

59 24.1

1.074

0.155

115

6.5

22:33 (180, 81)

2017- 4- 2.94

12 25.72

66 27.7

1.056

0.149

108

6.2

23:40 (180, 74)

2017- 4- 9.01

14 21.66

67 33.4

1.047

0.149

103

6.0

1:12 (180, 73)

2017- 4-16.07

16 11.65

62 28.5

1.046

0.155

101

6.3

2:34 (180, 78)

2017- 4-23.09

17 12.10

54 29.7

1.053

0.166

102

6.5

3:07 (180, 86)

2017- 4-30.09

17 43.87

46 18.5

1.068

0.180

104

6.8

3:11 ( 0, 86)

2017- 5- 7.08

18 1.15

38 43.6

1.091

0.198

109

7.2

2:59 (358, 79)

2017- 5-14.07

18 10.31

31 51.5

1.122

0.218

115

7.6

2:42 ( 0, 72)

2017- 5-21.05

18 14.33

25 35.8

1.159

0.240

122

8.1

2:19 ( 0, 66)

2017- 5-28.04

18 14.89

19 48.2

1.201

0.265

130

8.6

1:52 ( 0, 60)

2017- 6- 4.02

18 13.31

14 23.5

1.248

0.294

137

9.1

1:23 ( 0, 54)

2017- 6-11.00

18 10.60

9 21.8

1.298

0.328

144

9.7

0:53 ( 0, 49)

2017- 6-17.97

18 7.53

4 45.2

1.351

0.368

151

10.3

0:22 ( 0, 45)

2017- 6-25.95

18 4.37

0 2.3

1.414

0.423

156

11.0

23:48 ( 0, 40)

2017- 7- 2.93

18 2.50

-3 34.7

1.472

0.479

157

11.6

23:18 ( 0, 36)

2017- 7- 9.91

18 1.78

-6 43.2

1.530

0.544

156

12.2

22:50 ( 0, 33)

2017- 7-16.89

18 2.30

-9 24.7

1.589

0.616

152

12.8

22:23 ( 0, 31)

2017- 7-23.87

18 4.08

-11 41.9

1.649

0.697

148

13.4

21:57 ( 0, 28)

2017- 7-30.86

18 7.12

-13 37.6

1.710

0.786

142

13.9

21:33 ( 0, 26)

2017- 8- 6.84

18 11.32

-15 14.5

1.770

0.882

137

14.5

21:10 ( 0, 25)

 

Pozorovací kampaň

Současný velice příznivý návrat je příležitostí k výzkumu této komety a naskýtá příležitost zachytit outburst zblízka. Monitoring jasnosti komety amatérskými pozorovateli bude důležitý každodenně! Outbursty mají tak rychlý průběh, že je důležitá každá hodina. Stejně tak je důležité rychlé nahlášení události, aby profesionální astronomové mohli zaměřit své přístroje na kometu včas.

V rámci pozorovací kampaně jsou žádaná tato pozorování:

  • Vizuální pozorování ve formátu ICQ
  • CCD pozorování přes fotometrické filtry B, V, R, I ve formátu ICQ

Pozorování musí být provedena dle metodiky ICQ. Data budou dále odeslána do databáze ICQ a COBS, kde budou dostupná online přes webové stránky www.cobs.si. Pro další informace kontaktujte Jakuba Černého (kaos@kommet.cz) ze Společnosti pro meziplanetární hmotu, který je zaštiťovatelem a organizátorem celé kampaně.



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »