Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Merkuru 2019

Přechod Merkuru 2019

Přechod Merkuru před Sluncem a silueta Ještědu. Autor: Martin Gembec.
Přechod Merkuru před Sluncem a silueta Ještědu.
Autor: Martin Gembec.
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem, a to v první polovině svého průběhu. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2016. Znovu se ovšem nejen v Evropě, ale celosvětově odehraje až v listopadu roku 2032 (!). Jde tedy rozhodně o mimořádnou nebeskou událost, o kterou byste se určitě neměli nechat připravit!

 

» Stručně o úkazu samotném
» Akce v České republice
» Bezpečné pozorování
» Odkazy

 

O úkazu

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem celosvětově přes 5 a půl hodiny. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 35 minut SEČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi minutu a 40 sekund a odehraje se nevysoko nad obzorem hodinu a půl po poledni. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před levou polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem mírně dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území právě okolo maxima úkazu – kdo se za ním vydá za Atlantský oceán, zejména do států Jižní Ameriky, uvidí jej v celém průběhu. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 13. listopadu 2032 a ten už se nad Českem odehraje v celém průběhu. (Zdroj: EAI)

Diagram přechodu Merkuru před Sluncem 11. listopadu 2019. Autor: Xavier Jubier.
Diagram přechodu Merkuru před Sluncem 11. listopadu 2019.
Autor: Xavier Jubier.

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Průběh úkazu nad Českou republikou

Kliknutím na níže uvedenou mapu viditelnosti úkazu se vám otevře nové okno. V něm bude tatáž mapa interaktivně. Kliknutím na libovolné místo (nebo vepsáním názvu města do vyhledávací lišty v horní části okna) si můžete vyobrazit přesné informace o průběhu úkazu (jednotlivé fáze, výška Slunce nad obzorem, západ Slunce...). Časy jsou v UT, je třeba přepočítat na časové pásmo zvoleného místa (pro Česko +1 hodina). Autor: Xavier Jubier.

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SEČ, tedy platné v době úkazu.

Město

První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Západ Slunce
[hh:mm]

Havířov

13:35:27 / 17,3°

13:37:08 / 17,2°

16:19:37 / -02,3°

16:06

Ostrava

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,2°

16:19:38 / -02,2°

16:06

Frýdek-Místek

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,3°

16:19:37 / -02,2°

16:06

Opava

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,2°

16:19:38 / -02,1°

16:07

Valašské Meziříčí

13:35:27 / 17,7°

13:37:08 / 17,6°

16:19:37 / -01,9°

16:08

Zlín

13:35:27 / 18,1°

13:37:08 / 17,9°

16:19:37 / -01,6°

16:10

Olomouc

13:35:27 / 17,9°

13:37:08 / 17,7°

16:19:37 / -01,5°

16:11

Brno

13:35:27 / 18,4°

13:37:08 / 18,3°

16:19:37 / -01,0°

16:15

Hradec Králové

13:35:28 / 17,8°

13:37:09 / 17,7°

16:19:38 / -01,0°

16:15

Pardubice

13:35:28 / 18,0°

13:37:09 / 17,8°

16:19:38 / -00,9°

16:15

Liberec

13:35:28 / 17,5°

13:37:09 / 17,4°

16:19:39 / -00,2°

16:16

Ústí nad Labem

13:35:29 / 17,9°

13:37:10 / 17,8°

16:19:39 / -00,2°

16:20

Praha

13:35:28 / 18,3°

13:37:09 / 18,2°

16:19:38 / -00,1°

16:21

Tábor

13:35:28 / 18,8°

13:37:09 / 18,7°

16:19:38 / -00,0°

16:22

Most

13:35:29 / 18,2°

13:37:10 / 18,1°

16:19:37 / +00,0°

16:22

České Budějovice

13:35:28 / 19,3°

13:37:09 / 19,2°

16:19:38 / +00,2°

16:24

Plzeň

13:35:29 / 18,9°

13:37:10 / 18,8°

16:19:39 / +00,5°

16:26

Karlovy Vary

13:35:29 / 18,6°

13:37:10 / 18,5°

16:19:39 / +00,6°

16:26

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2019, Přechod Merkuru


27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »