Máte pocit, že něco významného o dění na nebi, vesmíru či kosmonautice nesmí uniknout všem čtenářům serveru Astro.cz? Nebo víte o nejaké novince týkající se dění v ČAS či vaší pobočce nebo sekci? Tak neváhejte a napište sami novinku!
Na Slunci došlo v aktivní oblasti AR3848 nacházející se poblíž středu slunečního kotouče k silné erupci kategorie X1,8. Oblak hmoty při ní vyvržený (CME, Coronal Mass Ejection) směřuje rychle k Zemi a naši planetu by mohl zasáhnout již v pátek. Lze očekávat vysokou geomagnetickou aktivitu a snad i pěkné polární záře. Pokud vlna částic dorazí v pátek odpoledne, měli bychom ideální výhled na polární záře už my v Evropě. Zemi již nyní bombardují vysokoenergetické protony vyvržené během erupce (radiační bouře zatím nižší úrovně S2).
Očekávané jasné polární záře se o víkendu nedostavily, ale v noci na pondělí se aktivita geomagnetického pole přeci jenom zvýšila a slabší polární záře se přeci jen ukázala vytrvalým pozorovatelům. Dokazují to i pěkné snímky v naší čtenářské fotogalerii.
Vyhlíželi jste 21. 8. nad ránem zákryt planety Saturn Měsícem a místo toho přišly bouřky? Večer se Luna vynořila zas a tentokrát díky nasouvající se vysoké oblačnosti i s kruhem okolo. Jedná se o nejběžnější 22 stupňů velký halový kruh vznikající lomem světla na ledových krystalcích. Foto vložila naše čtenářka Dagmar Burdová z Němčic. Díky za avízo.
V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com
Mise čínské sondy Chang'e 6 probíhá podle plánu. 6. června bylo oznámeno, že vzletový stupeň se úspěšně automaticky spojil na oběžné dráze Měsíce s orbitálním stupněm a předal mu vzorky odebrané z povrchu odvrácené strany Měsíce v kráteru Apollo. Návrat vzorků na Zemi je v plánu 25. 6.
Čínská sonda Chang'e 6 (vyslovuje se Čchang-e) úspěšně dosedla na povrch Měsíce 2. 6. 2024 v 00:23 SELČ. Jde o čtvrté úspěšné čínské přistání na Měsíci v řadě a druhé na odvrácené straně, kde stále ještě funguje dvojice Chang'e 4 a vozítko Yutu 2.
Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic sluenčního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.
Český tým pěti studentů z různých koutů republiky ovládl studentskou soutěž inovativních projektů. Ve finále uspěli mezi pěti týmy, z toho třemi americkými a získali neuvěřitelná dvě ocenění ze tří. Gratulujeme! Více na Twiteru a v ranní reportáži České televize přímo z Houstonu.
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
