Nedávný objev komety na snímcích z přístroje SWAN na vesmírné observatoři SOHO, k němuž došlo na přelomu března a dubna letošního roku, upoutal pozornost amatérských i profesionálních astronomů. Objekt, předběžně označovaný jako SWAN25F, den za dnem vykazoval rostoucí jasnost. 8. dubna dostala kometa konečně i označení pro dlouhoperiodické komety C/2025 F2 (SWAN). Pozorovací okno této poměrně jasné komety je krátké a nejlépe ji uvidíme na ranní obloze na začátku svítání.
Astronomové využili data z Hubbleova vesmírného teleskopu k určení rotační periody planety Uran s dosud nevídanou přesností. Díky detailní analýze atmosférických vzorů a pohybu oblačných pásů se jim podařilo stanovit, že Uran rotuje kolem své osy jednou za 17 hodin, 14 minut a 24 sekund. Výsledek byl publikován v prestižním časopise Nature.
V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
V pátek 28. března 2025 hostilo Národní technické muzeum vzácnou návštěvu – Pavla Otavského, syna výjimečného českého astronoma a konstruktéra Karla-Hermanna Otavského (1905–1987), který přicestoval z USA, aby si prohlédl otcův koronograf. Tento unikátní přístroj, refraktor o průměru 160 mm určený k pozorování sluneční koróny, byl v roce 2023 rodinou věnován Národnímu technickému muzeu a stal se jednou z nejvýznamnějších akvizic posledních let.
22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.
Jarní zatmění po dlouhých třech letech nebylo příliš výrazné a na našem území ho z velké části zakrývala oblačnost. V článku najdete odkazy na nejdůležitější informace a živé přenosy a samozřejmě galerii fotografií od našich čtenářů. Děkujeme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
M81 Messier 81 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81 M82 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice, byla objevena Johannem Elertem Bodem dne 31. prosince 1774, společně s nedalekou M 81. Obě jsou dnes nazývány jako Bodeho galaxie a jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M81. NGC 3077 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice vzdálená od Země přibližně 12,4 milionů světelných let. Objevil ji William Herschel 8. listopadu 1801
