Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Červenec  >  Orlí Mlhovina - M16

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orlí Mlhovina - M16

Uznání a copyright: Adam Denko

Popis:

Orlí mlhovina
 Orlí mlhovina je velká emisní mlhovina v souhvězdí Hada (Serpens) s jasností 6.4 mag a s katalogovým označením IC 4703. Leží přibližně 5 870 světelných let od Země v rameni Střelce. V oblasti se nachází otevřená hvězdokupa, známé Pilíře stvoření, Sloup V a mnoho dalších útvarů.
 Skládá se převážně z ionizovaného vodíku HII. V chladných a hustých mračnách vznikají nové hvězdy. Hustota mračen je pouze pár atomů na centimetr krychlový. 
 Své jméno dostala díky svému tvaru, který při malém použití fantasie připomína orla. Objekt je velice oblíbený mezi amaterskými astronomy a astrofotografy.

Objevení
 Mlhovina byla objevena švýcarským astronomem Jean-Phillipe Loys de Chéseaux v roce 1745. Astronom zahlédl pouze otevřenou hvězdokupu, mlhovinu pozoroval až Charles Messier, který ji popsal jako mlhavý objekt s hromadou hvězd uprostřed a zařadil ji do svého katalogu jako M16. Oblast pozorovalo mnoho astronomů, až v roce 1875 Isaac Roberts vyfotil první astrofotgrafii této mlhoviny, čím existenci mračna ještě více potvrdil.

Hvězdokupa
 Otevřená hvězdokupa NGC 6611 nacházející se uvnitř mlhoviny, obsahuje několik desítek mladých modrých veleobrů a hvězd s menší hmotností. Její věk se odhaduje na 2mil. let, což je na poměry stáří ve vesmíru velice málo. Celkově obsahuje až 8000 hvězd. 
 Nejjasnější hvězdou objektu je modrý veleobr HD 168076, který je 720 000krát zářivější než Slunce. 
 Hvězdokupa velice napomáhá tvoření útvarů z okolních mračen např. Pilíře stvoření, a to ať už gravitačně nebo hvězdným větrem.

Sloupy stvoření
 Tyto fascinující sloupy, měřící až 5 světelných let, byly vytvořeny díky větru z hvězd. Ionizující záření z hvězdokupy stlačuje mračno a vypařovaná ionizovaná hmota tlačí proti záření, proto má oblak tvar sloupů. Předpokládá se, že pilíře vyztužuje magnetické pole. 
 V infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu je vidět rozpínající se oblak horkého prachu, který nejspíše pochází ze supernovy, která vybuchla před cca. 6 tisíci lety a pravděbodobně zničila útvary. Světlo z výbuchu k nám ještě teprve dorazí a to až za přibližně 1000 let.
 Sloupy se velice proslavily díky překrásné fotce z Hubblova vesmírného teleskopu.

800x10sec 2h13min. 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Beroun

Datum pořízení: 24.07.2022 22:30

Optika: Sky-Watcher 150/750, Sky-Watcher 0.9x Coma Corrector, F/4.5 @ 675mm

Montáž: GoTo EQ3-2

Snímač: ASI183MC PRO, Binorum DarkSky 2''

Zpracování: DSS, Photoshop, SiriL

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »