Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Červenec  >  Kometa NEOWISE – posel dobrých zpráv

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa NEOWISE – posel dobrých zpráv

Uznání a copyright: Petr Hykš (http://www.hvezdarnazdanice.cz)

Popis: Když v roce 70 vyhořel Jeruzalém, nikdo nepochyboval, že je to dílo komety, která se objevila jen o několik roků dříve. Je zajímavé, že komety na nebi byly nezávisle a prakticky ve všech koutech světa v historii vykládány jako poslové zlých zpráv. Postupně se však ukázalo, že jsou v tom komety zcela nevinně. Zjistilo se, že komety jsou neobyčejně zajímavá vesmírná tělesa, daleko za hranicí atmosféry naší planety. Komety jsou velice subtilní nebeské objekty a jejich viditelnost se bohužel vlivem neustále narůstajícího světelného znečištění postupně zhoršuje. Dokud však budou komety na nebi vidět, je to znamením, že máme naději. Komety dnes tedy můžeme považovat naopak za posly zpráv dobrých.

Fotografie ukazuje kometu C/2020 F3 (NEOWISE) vycházející nad ždánickou hvězdárnou.
Jako první se nad horizontem objevil kometární ohon a teprve potom jádro komety. Samotný ohon spíše připomínal reflektor namířený do nebe z nějakého vzdáleného, na světelné znečištění příliš nehledícího města. Později se nad obzor vyhouplo i jasné jádro komety. Krajina je osvětlená téměř úplňkovým Měsícem, nicméně hvězdárna ve Ždánicích patří k doposud nepříliš velkému počtu lidových hvězdáren, které mají relativně temnou noční oblohu. Ve Ždánicích probíhá výměna světel pouličního osvětlení. Na obrázku lze spatřit ještě několik původních žlutě zářících sodíkových výbojek a dvě zastaralá svítidla v těsné blízkosti hvězdárny, ale většina světel je již nahrazena moderními, které svítí výhradně do dolního poloprostoru. Tmavá hvězdná obloha je přírodní bohatství, kterého je potřeba si vážit.
Jak kdysi napsal Karel Čapek: „Kdyby se lidé v noci setkávali pod hvězdami místo pod lampou, mám za to, že by nemohli dobře mluvit o politice nebo o zatracených poměrech; pod hvězdami se lépe mluví o lásce, o zítřejším dnu a o jiných tichých a vážných věcech. Člověk se pod hvězdami může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Skutečně existují tajemné astrální vlivy; hvězdy mají mocný vliv na člověka, který se na ně dívá; ale nemají jaksi vlivu na člověka, který civí na světelnou reklamu nebo čte v kavárně literární referáty. Člověk pod hvězdami je účasten na veliké slávě světa; je korunován hvězdami.\"
Hvězdárna ve Ždánicích má velmi pohnutou historii a v současné době povstává jako pták Fénix z popela. Věříme, že kometa NEOWISE je pro tuto hvězdárnu poslem dobrých časů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Ždánice

Datum pořízení: 06.07.2020

Optika: Zenit 300 mm, F/4,5

Montáž: bez montáže, opřeno o střechu auta

Snímač: Canon EOS 700D

Zpracování: DPP, GIMP, ICE (panorama)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »