Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zběsilý úprk spirální galaxie

Zběsilý úprk spirální galaxie

Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627 Autor: X-ray: NASA/CXC/UAH/M.Sun et al; Optical: NASA, ESA, & the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627
Autor: X-ray: NASA/CXC/UAH/M.Sun et al; Optical: NASA, ESA, & the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Spirální galaxie ESO 137-001 vypadá na novém kompozitním snímku, pořízeném pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a rentgenové observatoře Chandra X-ray Observatory, jako obří pampeliška vystavená silnému větru.

Galaxie se doslova řítí směrem k levému hornímu rohu tohoto obrázku. Pohybuje se prostorem mezi dalšími galaxiemi kupy Abell 3627 v souhvězdí Norma (Pravítko), která se nachází ve vzdálenosti více než 200 miliónů světelných roků od Země. Putování galaxie je však velmi drsné: mezigalaktický plyn v kupě galaxií Norma je sice řídký, avšak je zahřátý na teplotu přibližně 100 miliónů °C. Díky tomu intenzivně září v oboru rentgenového záření, které detekovala kosmická observatoř Chandra (na snímku znázorněno modrou barvou).

Spirální galaxie proniká žhavým plynem uvnitř kupy takovým tempem – přibližně rychlostí 7 miliónů kilometrů za hodinu – že velké množství jejího vlastního plynu bylo zachyceno a vytaženo pryč. Astronomové to označují jako „svlékání galaxie“. Hvězdy představující pádící galaxii zůstávají nedotčeny na svých polohách a drží pohromadě v důsledku vzájemné přitažlivosti.

Roztrhaný proud plynu – modré rameno medůzy táhnoucí se na tomto snímku za galaxií ESO 137-001 – názorně ukazuje tento proces. Vlivem tlaku okolního prostředí došlo k vytažení značného množství plynu do mezigalaktického prostoru, pryč z jeho domova ve spirální galaxii. Tyto proudy plynu se následně formují do podoby mladých hmotných a horkých hvězd, které září v modrém a ultrafialovém světle.

Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627 Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Galaxie ESO 137-001 pádící napříč kupou Abell 3627
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hnědé kouřové oblasti poblíž středu spirální galaxie jsou ovlivňovány podobným způsobem, ačkoliv se v tomto případě jedná o malé prachové částice – a nikoliv o plyn – které jsou vytahovány mezigalaktickým prostředím.

Z pohledu rodících se hvězd galaxie ESO 137-001 rozsévá svá semínka po vesmíru podobně jako pampeliška ve větru. Avšak galaxie tímto způsobem již přišla o vlastní stavební materiál pro vznik nových hvězd, tudíž v budoucnu se jejich početné formování neočekává. Díky studiu této prchající spirální galaxie a dalších podobných hvězdných ostrovů astronomové doufají, že lépe pochopí, jak probíhá vznik a vývoj galaxií a jejich hvězd.

Pořízená fotografie je rovněž zaplněna stovkami hvězd, které náleží do naší Galaxie. Ačkoliv ani v nejmenším nesouvisejí s galaxií ESO 137-001, tyto hvězdy a dvě načervenalé eliptické galaxie na snímku přispívají k pulzujícímu „životu“ v pozorované oblasti vesmíru.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »