Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Mladá kupa galaxií IDCS 1426
Autor: NASA, ESA, and M. Brodwin (University of Missouri)

Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru.

Astronomové použili data ze tří velkých kosmických observatoří NASA k vytvoření doposud nejdetailnější studie mimořádně hmotné mladé kupy galaxií. Tato velmi vzácná kupa galaxií, která je vzdálena od Země 10 miliard světelných roků, je téměř tak hmotná, jako 500 biliónů Sluncí. Tento objekt má mimořádné důsledky pro pochopení, jak se tyto megastruktury zformovaly a vyvíjely v mladém vesmíru. Kupy galaxií jsou největšími objekty ve vesmíru, které udržuje pohromadě gravitace.

Kupa galaxií s označením IDCS J1426.5+3508 (zkráceně IDCS 1426) je od nás tak daleko, že detekované světlo ji opustilo v době, kdy vesmír byl starý zhruba čtvrtinu jeho současného věku. Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií, jaká byla detekována v tak mladém vesmíru.

Kupu galaxií IDCS 1426 objevil kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, následně ji pozoroval Hubbleův kosmický dalekohled a konečně pozemní dalekohled Keck na Havajských ostrovech určil její vzdálenost. Pozorování pomocí radioteleskopu CARMA (Combined Array for Millimeter-wave Astronomy) ukázala, že má mimořádně vysokou hmotnost. Nová data z kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory potvrdila hmotnost kupy a ukázala, že přibližně 90 % hmotnosti kupy galaxií představuje skrytá hmota – záhadná substance, zatím detekovaná na základě gravitačního působení na „normální“ hmotu složenou z atomů.

Údaje z družice Chandra odhalily jasnou oblast rentgenového záření poblíž centra kupy, avšak nikoliv přesně v jejím středu. Toto velmi jasné jádro bylo vytlačeno ze středu kupy galaxií, pravděpodobně v důsledku splynutí s další vyvíjející se kupou před 500 milióny roků.

Splynutí s další skupinou či kupou galaxií byla mnohem častější v mladém vesmíru než dnes,“ říká Michael McDonald z Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, spoluautor článku. „Zdá se, že takovéto události hrají důležitou úlohu při rychlém vzniku mladých kup galaxií.“

Stranou tohoto klidného jádra je horký plyn ve zbývající části kupy velmi rovnoměrný a symetrický. To je další náznak toho, že se IDCS 1426 vytvořila velmi rychle. Kromě toho astronomové objevili pravděpodobný důkaz, že množství prvků těžších než vodík a hélium v horkém plynu je nezvykle nízké. To naznačuje, že kupa galaxií je možná stále ještě v procesu obohacování přítomného horkého plynu těmito těžkými prvky, jak postupně vznikají při explozích supernov a jsou rozmetávány pryč z jednotlivých galaxií.

Přítomnost hmotných kup galaxií v mladém vesmíru nenarušuje naše současné kosmologické poznatky,“ říká další spoluautor Anthony Gonzalez z University of Florida. „To nám poskytuje mnohem více informací k rozpracování a zlepšení našich modelů.“

Důkaz existence dalších hmotných kup galaxií v mladém vesmíru byl potvrzen, avšak žádný z nových protějšků IDCS 1426 není tak hmotný a tak mladý. Ke stanovení hmotnosti byly využity tři metody: k určení hmotnosti potřebujeme lokalizovat oblast horkého plynu emitujícího rentgenové záření v kupě galaxií; vliv hmotnosti plynů v kupě na záření kosmického pozadí a pozorování zakřivení tvaru pozadí kupy galaxií, což je způsobeno ohybem světla galaxií gravitací kupy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupa galaxií, NASA


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »