Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Modelý předpoklad tvarů černé díry.
Autor: D. Psaltis and A. Broderick.

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.

Působivá čára, která spojuje účastnící se dalekohledy, se táhne přes zeměkouli od jižního pólu přes Evropu na Hawaj - a taky do Chile, samozřejmě. 66 antén dalekohledu ALMA, jejich moderní přijímače a vynikající pozorovací podmínky na jižní polokouli dělají z Almy největší a nejcitlivější součást jak EHT, tak GMVA. Bude hrát klíčovou roli v těchto průkopnických pozorováních, které se uskuteční 1.-4. dubna 2017 pro GMVA a 5.-14. dubna 2017 pro EHT.

Astronomové po celém světě netrpělivě čekají na výsledek pozorování, protože jejich vědecký potenciál je neuvěřitelně vzrušující. Aby všichni lépe pochopili, co tato pozorování znamenají, ESO a jeho partneři v konsorciu ALMA vytvořili sérii blogů, které vysvětlují, co jsou to projekty EHT a GMVA, a jaká je za nimi věda. Série vás provede astronomickým putováním, které ukáže, jak se provádí vědecký výzkum, popíše rizika a odpoví na otázky, jako třeba "Proč jsou černé díry tak zajímavé?", "Jak radioteleskopy vidí vesmír?" a "Co opravdu víme o superhmotné černé díře, která se schovává v centru Mléčné dráhy?"

První část série popisuje projekty EHT a GMVA a vysvětluje, co mohou vidět. Přečtěte si to tady.

Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry. Autor: ESO/O. Furtak
Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry.
Autor: ESO/O. Furtak

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov; Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad; Astronomický ústav AV ČR, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany;
Tel: +49-89-3200-6761;
Cell: +49-173-3872-621;
Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO: Původní článek v angličtině

Převzato: ESO



O autorovi

Štítky: Alma, Černá díra, EHT


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »