Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nejbližší galaxie

Objevena nejbližší galaxie

trapsličí galaxie Canis Major
trapsličí galaxie Canis Major
Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.

Jak už bylo uvedeno, jedná se o nejbližší galaxii. Leží blíže ke středu naší Galaxie než donedávna uváděná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce, která byla objevena v roce 1994. Objev nové galaxie naznačuje, že naše Galaxie se stále vyvíjí, tak jak její disk postupně "pohlcuje" malé satelitní galaxie. To je v souladu s dřívějšími předpoklady astronomů, že velké galaxie ve vesmíru vznikly díky galaktickému kanibalizmu, tedy pohlcováním malých galaxií.

Objev nové galaxie se uskutečnil na základě pozorování vesmíru v oboru infračerveného záření. Prozradily ji studené obří hvězdy spektrální třídy M, které nejvíce září právě v oblasti infračerveného záření. Působením gravitace naší Galaxie došlo k roztrhání trpasličí galaxie při vzájemném přiblížení. Její podstatná část se nyní nachází v souhvězdí Velkého psa, avšak spousta jejích hvězd, vytržených v důsledku přitažlivosti naší Galaxie, vytváří dlouhou "vlečku". Tyto hvězdy nejen že doplnily okrajové části Mléčné dráhy (vytvořily kolem ní jakýsi prstenec), ale některé z nich míří i směrem ke Slunci.

V galaktickém měřítku je nově objevená galaxie velmi malá - její hmotnost je rovna přibližně 1 miliardě hmotností Slunce, což není ani 1 % hmotnosti naší Galaxie. Díky pohlcování blízkých galaxií se Mléčná dráha stále ještě vyvíjí.

Trpasličí galaxie v souhvězdí Velkého psa není jediná, která se s naší Galaxií srazila. Díky stejnému pozorovacímu programu 2MAAS (Two-Micron All Sky Survey) bylo zjištěno před několika týdny, že rovněž již zmiňovaná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce je gravitací naší Galaxie postupně trhána a jednotlivé hvězdy tak vytvářejí další prstenec. Hmotnost galaxie v souhvězdí Střelce je 10 000krát menší než hmotnost naší Galaxie.

Zdroj: http://astro.u-strasbg.fr/images_ri/canm-e.html




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »