Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

ATA.jpg
Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.

ATA_SETI.jpg

Tento "segmentový superteleskop" je tvořen soustavou 350 kovových antén o průměru 6,1 m. Komplex radioteleskopů se rozkládá v oblasti Hat Creek Radio Observatory, asi 470 km severovýchodně od města San Francisco. Na rozdíl od optických dalekohledů, které mohou sledovat hvězdy pouze v noci, radioteleskopy mohou pozorovat 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, tedy bez jakéhokoliv přerušení. Zařízení umožní současně detekovat rádiové záření mnoha hvězd. Předpokládá se, že s jeho pomocí bude během následujících 20 let prozkoumán asi jeden milión hvězd.

Koncem 50. let dospěli astronomové k názoru, že "umělé" signály z vesmíru bude nejvýhodnější detekovat v oblasti rádiových vln. Brzy se do pátrání po signálech mimozemských civilizací zapojilo mnoho pracovníků rádiových observatoří v mnoha státech světa. V 70. letech se do programu zapojila i NASA, avšak před 12 roky americký Kongres přerušil financování projektu.

Prostředky na výstavbu nového radioteleskopu věnovali zakladatelé velkých společností: Gordon E. Moore - zakladatel společnosti Intel, Sandy Lerner - zakladatel Cisco Systems, a především Paul G. Allen - spoluzakladatel společnosti Microsoft, na jehož počest je tato soustava radioteleskopů pojmenována Allen Telescope Array.

Zdroj: spacenews.ru a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »