Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový pohled na galaxii Cartwheel

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.

Publikovaný obrázek ve falešných barvách vznikl jako kompozice snímků, pořízených družicemi Galaxy Evolution Explorer - GALEX - v ultrafialovém oboru (modrá barva), Hubble Space Telescope - HST - ve viditelném světle (zelená barva), Spitzer Space Telescope - SST - v infračerveném záření (červená barva) a Chandra X-Ray Observatory - v rentgenovém záření (purpurová barva).

"Gigantická srážka vedla k vytvoření jasného prstence kolem relativně klidné oblasti galaxie," říká Phil Appleton (California Institute of Technology, Pasadena). Kolem centra galaxie jsou soustředěny staré hvězdy a množství prachu. Vnější prstenec, který je větší než celá naše Galaxie, je zobrazen modrou a fialovou barvou.

Z dřívějších pozorování vzhledu galaxie vyplynulo, že prstenec vznikl nahromaděním materiálu, šířícího se koncentricky od místa srážky k okrajům galaxie, čímž se zde vytvořily podmínky pro vznik hvězd. "Je to podobné, jako když hodíte kámen do rybníka - vzniklé koncentrické vlny se šíří rovnoměrně od místa dopadu kamene. V tomto případě je tím rybníkem galaxie," říká Appleton. Vzniklé "vlnění" se šíří rychlostí 320 000 km/h. V oblastech, kde došlo ke koncentraci hmoty, nastala doslova exploze vzniku hvězd - v oblasti prstence se nacházejí právě ty nejmladší hvězdy.

Původně se astronomové domnívali, že prstenec představuje vnější okraj galaxie. Avšak poslední pozorování pomocí družice GALEX odhalila slabý disk, který však není na připojeném obrázku viditelný, a který sahá do dvojnásobné vzdálenosti než jasný prstenec. To znamená, že Cartwheel je opravdu obrovská galaxie o průměru 2,5krát větším než naše Galaxie. Většina galaxií má pouze jeden nebo dva silné zdroje rentgenového záření, obvykle související s postupným pádem materiálu z okolních hvězd na povrch černé díry. Galaxie Cartwheel jich má kolem deseti.

Galaxie Cartwheel je jedním z nejsilnějších zdrojů ultrafialového záření v blízkém vesmíru. Při pozorování ve viditelném světle připomíná její vzhled výplet jízdního kola. Ačkoliv astronomové ještě neidentifikovali galaxii, která se v minulosti s galaxií Cartwheel srazila, dva či tři možní kandidáti jsou vidět na připojené fotografii.

Zdroj: galex.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »