Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru (zhruba desetinásobek vzdálenosti mezi naší Galaxií a galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy). Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.

A jak to astronomové zjistili? Největší nápovědou, pokud jde o to, zda obě galaxie spolu interagují, je obvykle jejich tvar. Deformační síly v důsledku obrovské gravitační přitažlivosti při splynutí galaxií jsou dostatečně silné na to, aby způsobovaly změnu jejich tvaru dlouho předtím, než dojde k jejich vzájemné srážce. V tomto případě galaxie nevypadají, že by došlo k deformaci jejich struktury, ale může dojít k nastartování další epizody vzniku hvězd, což se projevuje nově vzniklými jasnými modrými hvězdami a zářícími mlhovinami.

V případě galaxií NGC 3314 skutečně pozorujeme deformace u galaxie v popředí nazvané NGC 3314A (galaxie NGC 3314B leží dále od nás), ale to je téměř určitě matoucí. Deformovaný tvar galaxie NGC 3314A zejména viditelný dole a vpravo od jejího jádra, kde se nacházejí horké modrobílé hvězdy, se projevuje protažením spirálních ramen. Není to však způsobeno vzájemným ovlivňováním s galaxií v pozadí.

Výzkum pohybu obou galaxií totiž napovídá, že obě jsou relativně v klidu a že se pohybují nezávisle jedna na druhé. Z toho na oplátku vyplývá, že nejsou, a vlastně nikdy nebyly na kolizní dráze. Zdeformovaný tvar galaxie NGC 3314A je pravděpodobně spíše poplatný setkání s jinou galaxií, snad se sousední NGC 3312 (viditelná v severní části obrázku), případně s jinou blízkou galaxií.

Pruhy prachu v galaxii NGC 3314B například vypadají mnohem světlejší než u galaxie NGC 3314A. Není to proto, že galaxie má nedostatek prachu, ale spíše z toho důvodu, že oblaka prachu jsou osvětlena rozptýleným světlem hvězd v popředí. Oblaka prachu bližší galaxie NGC 3314A se naproti tomu promítají na světlejší pozadí vzdálenější galaxie NGC 3314B.

Takovéto seřazení galaxií také astronomům pomůže při výzkumu tzv. gravitačních mikročoček, což je úkaz nastávající v případě, kdy hvězdy v jedné galaxii způsobí malé odchylky v intenzitě světla přicházejícího ze vzdálenější galaxie.

Fotografie v úvodu článku pokrývá široké zorné pole (několikrát větší než jednotlivé expozice pořízené kamerou ACS - Advanced Camera for Surveys - na palubě HST). Díky dlouhé expozici trvající více než jednu hodinu kumulovaného času k vytvoření jednotlivých snímků, nejsou na fotografii zachyceny pouze galaxie NGC 3314, ale také mnoho jiných velmi vzdálených galaxií.

Dvojice galaxií NGC 3314 je od Země vzdálena zhruba 140 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hydry.

Barevný kompozitní snímek byl vytvořen na základě expozic v červeném a modrém světle.

Credit: NASA, ESA, the Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration a W. Keel (University of Alabama).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »