Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava v novém světle

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
Astronomové využili kvality známého Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) a pořídili nový snímek fotogenické mlhoviny s názvem Koňská hlava. Fotografie byla pořízena nikoliv ve viditelném světle, ale v oboru infračerveného záření. Snímek byl získán 24. dubna 2013, v den 23. výročí vypuštění této mimořádné kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země na palubě amerického raketoplánu Discovery.

Mlhovina Koňská hlava vypadající jako zjevení vystupující z mezihvězdné pěny zdobí astronomické knihy již více než 100 let. Tato mlhovina je oblíbeným cílem pro amatérské i profesionální astronomy a jejich dalekohledy. Ve viditelném světle se jeví jako temný objekt zakrývající vzdálenější svítící mlhovinu. Když ji pozorujeme v oboru infračerveného světla, jeví se jako průhledný a éterický útvar. Bohaté tapiserie mlhoviny Koňská hlava vyčnívají proti pozadí hvězd Mléčné dráhy a vzdálených galaxií, které jsou v oboru infračerveného záření rovněž snadněji viditelné.

Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření Autor: NASA/ESA
Mlhovina Koňská hlava na snímku z HST v oboru IR záření
Autor: NASA/ESA
HST vybavený objektivem o průměru 2,4 m vyprodukoval za uplynulá dvě desetiletí průkopnická vědecká data. V průběhu tohoto období se zvyšovala jeho kvalita v důsledku oprav, které prováděly posádky raketoplánů. V roce 2009 byla do vybavení HST doplněna nová zobrazovací kamera Wide Field Camera 3 s vysokým rozlišením, která se mj. zasloužila o dosud nevídaný portrét mlhoviny Koňská hlava.

Mlhovina je součástí velkého molekulárního oblaku, který je od Země vzdálen 1500 světelných roků a promítá se do souhvězdí Orióna. Oblak rovněž obsahuje další velmi dobře známé objekty, jako je Velká mlhovina v Orionu (M42), mlhovina Plamínek apod. Je jednou z nejbližších a snadno fotografovaných oblastí, kde i v současné době vznikají hmotné hvězdy.

Ještě detailnější pohled na mlhovinu Koňská hlava poskytne připravovaný kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), který bude provádět pozorování vesmíru především v oboru infračerveného záření. Bude vybaven objektivem o průměru 6,5 metru a jeho start je naplánován na rok 2018.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mlhovina Koňská hlava, HST


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »