Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.

Tým astronomů, jehož vedoucími jsou Leigh Jenkins(ová) a Ann Hornschemeier(ová) (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), použil kosmický dalekohled Spitzer, pracující v oboru infračerveného záření, pro pozorování kupy galaxií Coma, což je mimořádně velké seskupení galaxií v souhvězdí Coma Berenices (Vlasy Bereniky). Nachází se ve vzdálenosti 320 miliónů světelných let od Země. Tato kupa galaxií obsahuje stovky doposud neznámých galaxií v prostoru o průměru 20 miliónů světelných let.

Astronomové využili data, pořízená pomocí infračervené kamery IRAC (Infrared Array Camera) na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu při studiu galaxií v centru galaktické kupy. Také jej zamířili na oblast ležící mimo kupu s cílem porovnat populace galaxií v rozdílných oblastech, aby viděli, jak různá prostředí ovlivňují vývoj galaxií. Sestavili dohromady 288 individuálních snímků, pořízených kosmickým dalekohledem Spitzer, každý exponovaný 70 až 90 sekund, což dohromady dává 6,5 hodiny pozorovacího času. Získali tak velkou mozaiku pokrývající 1,3 čtverečního stupně oblohy.

Vědci objevili téměř 30 000 objektů, jejichž katalog bude dostupný pro astronomickou veřejnost. Některé z nich jsou galaxie v kupě Coma Berenices, avšak tým astronomů si uvědomil, že velká část z nich musí být vzdálené galaxie. Astronomové rovněž využili data z dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech (La Palma), který je vybaven objektivem o průměru 4 m, a člen týmu Bahram Mobasher (Space Telescope Science Institute, Baltimore) určil vzdálenosti stovek galaxií v této oblasti za účelem zjištění, jak velké množství z nich jsou členové galaktické kupy.

Kupodivu velký počet galaxií je součástí galaktické kupy Coma Berenices. Zdají se být srovnatelné nebo dokonce menší než Malé Magellanovo mračno, což je druhý největší průvodce naší Galaxie. Jenkins(ová) odhadla, že přibližně 1600 z 30 000 slabých objektů jsou trpasličí galaxie v kupě galaxií Coma, tedy mnohem více, než bylo známo doposud. Pozorování však pokryla pouze část kupy, z čehož vyplývá, že celkový počet trpasličích galaxií v kupě dosahuje přinejmenším 5000.

Spitzer uskutečnil tyto objevy především proto, že může zkoumat velké části oblohy velmi efektivně. Ještě lépe řečeno, infračervená pozorování ve vesmíru může provádět mnohem detailněji než pozemní průzkum v oblasti blízkého infračerveného záření, protože kosmické pozadí je ve vesmíru více než 10 tisíckrát temnější.

„S vynikající schopností kosmického dalekohledu Spitzer jsme rázem schopni detekovat tisíce slabých galaxií, které dříve nebylo možné spatřit,“ říká Jenkins(ová). Výsledky pozorování byly předneseny na konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu. Článek také vyjde v časopise Astrophysical Journal.

Další trpasličí galaxie v kupě Coma Berenices mohou být ukryty v údajích z kosmické observatoře Spitzer. Je potřeba dalšího studia k určení, o jak velké množství se jedná. Ann Hornschemeier(ová) a další astronomové provádějí v současné době podrobná spektroskopická měření pomocí dalekohledu MMT Observatory, Arizona o průměru 6,5 m a pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m, aby zjistili, jak velké množství slabých objektů patří do kupy galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »