Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.

Ačkoliv výzkum ještě probíhal, astronomové dospěli k závěru, že k mimořádnému výbuchu pravděpodobně došlo v okamžiku, kdy jedna z hvězd doputovala příliš blízko k černé díře v centru jedné galaxie. Mohutné slapové síly začaly hvězdu trhat a padající plyn nepřetržitě proudil směrem k černé díře. Podle tohoto scénáře vytváří rotující černá díra obrovský výtrysk (jet) podél své rotační osy. Mohutný výbuch rentgenového a gama záření je pozorovatelný v případě, že výtrysk směřuje ve směru našeho pohledu.

Dne 28. 3. 2011 dalekohled BAT (Burst Alert Telescope) na družici Swift objevil zdroj záření v souhvězdí Draka, kdy se objevila první série mohutných zjasnění. "Známe objekty v naší Galaxii, u nichž může docházet opakovaně k explozím, avšak jsou tisíckrát až miliónkrát slabší než exploze, které jsme pozorovali nyní. To je vskutku neobvyklé," říká Andrew Fruchter (STSI - Space Telescope Science Institute in Baltimore).

Družice Swift určila polohu exploze; nyní je tento zdroj katalogizován jako záblesk záření gama (GRB - gamma-ray burst) 110328A a ihned byli o tomto úkazu informováni astronomové celého světa.

GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
Desítky pozemních dalekohledů se okamžitě na tuto oblast zaměřily. Astronomové si hned všimli malé vzdálené galaxie v blízkosti polohy udané družicí Swift. Hluboký snímek, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST pomocí kamery Wide Field Camera 3 v pondělí 4. dubna 2011, určil jako místo vzniku exploze střed této galaxie, která je od Země vzdálena 3,8 miliardy světelných roků. Ve stejný den použili astronomové družici Chandra X-ray Observatory k pořízení čtyřhodinové expozice tohoto záhadného zdroje. Snímek, z kterého byla poloha zdroje rentgenového záření určena 10krát přesněji než z družice Swift, potvrdil závěr, že zdroj leží v centru galaxie vyfotografované pomocí HST.

"Netrpělivě jsme očekávali výsledek pozorování z HST," říká Neil Gehrels, vedoucí vědecký pracovník pro družici Swift (NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland). "Skutečnost, že k explozi došlo v centru galaxie, vede k závěru, že událost s největší pravděpodobností souvisí s masivní černou dírou. To vyřešilo klíčovou otázku původu záhadné události."

Většina galaxií (včetně té naší) obsahuje centrální černou díru o hmotnosti miliónkrát převyšující hmotnost Slunce; v těch největších galaxiích může být i tisíckrát větší - zkrátka čím větší galaxie, tím hmotnější černá díra v jejím centru. Roztrhaná hvězda pravděpodobně "podlehla" gravitaci černé díry, jejíž hmotnost je o něco menší než hmotnost černé díry v naší Galaxii (asi 4 milióny hmotností Slunce).

Astronomové již dříve registrovali roztrhání hvězdy supermasivní černou dírou, avšak nebylo přitom pozorováno tak intenzivní rentgenové záření a jeho proměnlivost jako v případě současného jevu GRB 110328A. Zdroj prodělal četná vzplanutí. Například od 3. dubna se zjasnil více než 5krát. Astronomové předpokládají, že rentgenové záření může přicházet z materiálu pohybujícího se rychlostí blízkou rychlosti světla jako součást výtrysku, který se vytvořil podél rotační osy rotující černé díry, když plyn z roztrhané hvězdy padal do disku v okolí černé díry.

"Nejlepším vysvětlením v tomto okamžiku je, že se náhodou díváme přesně ve směru výtrysku," říká Andrew Levan (University of Warwick, Velká Británie), který je vedoucím pozorování družice Chandra. "To, že se díváme přímo do tohoto výtrysku, nám umožňuje pozorovat detaily, které nemůžeme jinak spatřit."

GRB 110328A - vysvětlení úkazu
GRB 110328A - vysvětlení úkazu
Tento diagram ilustruje možné vysvětlení série intenzivních záblesků zaregistrovaných 28. 3. 2011 družicí Swift. Pozdější pozorování pomocí HST ukazují, že pozorovaná zjasnění mají původ v centru trpasličí galaxie vzdálené od Země téměř 4 miliardy světelných roků. Neobvyklý řetězec intenzivních záblesků pravděpodobně vznikl v okamžiku, kdy se hvězda přiblížila příliš blízko k černé díře v centru galaxie, jejíž hmotnost značně převyšuje milión hmotností Slunce. Intenzivní gravitační (slapové) síly hvězdu roztrhaly a proud plynu průběžně padal směrem k černé díře. Důležité pro nás je, že vytvořený výtrysk (jet) záření směřuje přesně směrem k Zemi, a tudíž jej můžeme důkladně pozorovat především v podobě záblesků rentgenového a gama záření.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »