Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde leží střed naší Galaxie?

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.

Nové fotografie v oboru rentgenového záření ukazují trojici hmotných hvězdokup Arches (vpravo nahoře), Quintuplet (nahoře uprostřed) a GC hvězdokupa (dole uprostřed), nacházející se v blízkosti obří černé díry, známé jako Sagittarius A. Velmi hmotné hvězdy v těchto hvězdokupách mohou intenzivně zářit jako bodové zdroje rentgenového záření. Hvězdy v těchto seskupeních také uvolňují obrovské množství energie, když dosáhnou konce svého života a explodují jako supernovy. Hvězdy v blízkosti středu Galaxie také mohou produkovat rentgenové záření jako zaniklé hvězdy - buď v podobě neutronových hvězd nebo černých děr, nacházejících se ve dvojhvězdných soustavách, přičemž na jejich povrch dopadá materiál z doprovázející složky dvojhvězdy - a které jsou také vidět jako bodové zdroje na snímku, který pořídila družice Chandra.

Zatímco jednotlivé hvězdy v těchto hvězdokupách zažívají velmi rušný život, i samotné hvězdokupy jsou také velmi ovlivňovány dalšími objekty v okolí galaktického středu. Tak například hvězdokupy narážejí do studenějších a hustějších plynných oblaků. Tyto srážky mohou také objasnit některé zdroje rozptýleného rentgenového záření, viditelné na snímku z družice Chandra.

Dobu dvou miliónů sekund pozorovacího času (během několika let) zasvětila družice Chandra studiu centra naší Galaxie. Tento poslední obrázek představuje více než jeden milión sekund (tj. přibližně 278 hodin) pozorovacího času. Skutečný rozměr obrázku je 168 x 130 světelných let. Červená, zelená a modrá barva na snímcích představuje zdroje rentgenového záření s nízkou, střední a vysokou energií.

Zdroj: chandra.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »