Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii
Adam Denko Vytisknout článek

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii

Fotografie galaktické kupy Abell 370 vyfocená Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Mimo stovky galaxií je na fotografii viditelný nezpočet gravitačních čoček
Autor: HST/NASA/ESA

Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010–2016, ve které objevil velice vzácný jev.

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři etapy vyvíjející se supernovy, které většinou trvají v řádech hodin až dnů. Jde o velice krátkou část velkého kolapsu hvězdy odehrávajícího se před explozí. Světlo z fází probíhajících v odlišných časových obdobích doletělo do přesné optiky Hubbleova vesmírného dalekohledu naráz díky gravitační čočce, která světlo rozdělila, zjasnila a zajistila pro něj různě dlouhé trasy. Tím pádem je doba letu fotonů odlišně dlouhá, a proto můžeme pozorovat všechny fáze najednou.

Přiblížený obrázek nově objevené supernovy v galaktické kupě Abell 370 Autor: HST/NASA/ESA
Přiblížený obrázek nově objevené supernovy v galaktické kupě Abell 370
Autor: HST/NASA/ESA

Velikost umírající hvězdy byla podle jasnosti a rychlosti chladnutí supernovy až 500× větší než Slunce. Zajímavá je také teplota supernovy, která postupně klesala, což lze jasně vidět na barevném panelu D, kde červená barva reprezentuje chladnější etapy a modrá ty teplejší. Panel A ukazuje fotografii vytvořenou z dat získaných v letech 2011 až 2016, potom co supernova kompletně „zhasla“, zatímco na části B je fotografie z roku 2010, kdy byla exploze poprvé zachycena.

Samotná kupa je vzdálená 5 miliard světelných let od Země a je známá velkou četností tzv. gravitačních čoček, které předpověděl Albert Einstein ve své všeobecné teorii relativity. Čočky fungují, jak už z názvu vyplývá, díky gravitaci hmotného objektu, v tomto případě jde o galaxii, která svou obrovskou gravitací ohýbá a značně zesiluje světlo pocházející z objektu za ní. S pomocí gravitačních čoček jsme schopni lépe pozorovat vzdálené objekty. Studovaná supernova vybuchla před 11 miliardami let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Supernova, Abell 370, HST Hubble Space Telescope, NASA


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »