Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval galaxii s nenasytnou černou dírou

HST pozoroval galaxii s nenasytnou černou dírou

Spirální galaxie NGC 4845
Autor: ESA/Hubble & NASA and S. Smartt (Queen's University Belfast)

Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.

Zářící střed galaxie NGC 4845 obsahuje obrovskou variantu černé díry, známou jako superhmotná černá díra. Na přítomnost černé díry ve vzdálených galaxiích, jako je NGC 4845, může naznačovat jejich vliv na hvězdy v těsném okolí černé díry; tyto hvězdy prodělaly zřetelné gravitační působení černé díry a doslova prosvištěly kolem středu galaxie rychleji než v jiných případech.

Na základě průzkumu pohybu těchto centrálních hvězd mohou astronomové odhadnout hmotnost superhmotné černé díry – pro NGC 4845 se odhaduje na více než několik stovek tisíc hmotností Slunce. Stejný způsob byl rovněž použit k odhalení černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy – označované Sagittarius A*. Její hmotnost byla určena na téměř 4 milióny hmotností Slunce.

Galaktické jádro NGC 4845 není jen superhmotné, ale také mimořádně nenasytné. V roce 2013 astronomové pozorovali galaxii NGC 4845, když zaregistrovali intenzivní záblesk v jejím centru. Záblesk přicházel z centrální černé díry, která pohltila objekt o hmotnosti několikrát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík nebo velká planeta se prostě zatoulala příliš blízko a byla spolknuta černou dírou – hladovým jádrem galaxie NGC 4845.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Superhmotná černá díra, Galaxie


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční krátery a moře

Další informace »