Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

HST objevil hvězdná nemluvňata v blízké galaxii

MMO-big.jpg
Astronomové objevili pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) populaci hvězdných "nemluvňat" (tedy velice mladých hvězd) v blízké galaxii Malé Magellanovo mračno, v tzv. satelitní galaxii Mléčné dráhy. Tato malá galaxie se nachází ve vzdálenosti 210 000 světelných let a je třetí nejbližší galaxií. Lze ji spatřit i pouhým okem v souhvězdí Tukana na jižní polokouli.

Tato nádherná ostrá fotografie zachycuje populaci hvězd v počátečním stadiu vývoje ve hvězdokupě NGC 346, která je součástí Malého Magellanova mračna. Stále zde i v současné době dochází ke vzniku hvězd gravitačním kolapsem plynných oblaků. Ještě u nich však nedošlo k zažehnutí termonukleárních reakcí. Nejmenší z těchto hvězd mají pouze poloviční hmotnost ve srovnání s naším Sluncem.

Ačkoliv hvězdy běžně vznikají i v naší Galaxii, tento její malý průvodce obsahuje prvotní materiál, ze kterého vznikaly první hvězdy. Projevuje se zde nedostatek těžkých prvků, které vznikají až později při následných termojaderných reakcích v nitrech hvězd.

Trpasličí galaxie, jako je Malé Magellanovo mračno, jsou považovány za původní stavební bloky velkých galaxií. Mnoho takovýchto galaxií se nachází ve velkých vzdálenostech od naší Galaxie. Zde je pozorujeme v takovém stavu, jak vypadaly v době, kdy vesmír byl ještě velmi mladý. Malé Magellanovo mračno poskytuje unikátní poměrně blízkou laboratoř pro pochopení, jak hvězdy vznikaly v raném vesmíru. Hvězdokupa NGC 346 obsahuje více než 2500 velmi mladých hvězd.

Na této fotografii z HST, pořízené jeho kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), byly identifikovány tři hvězdné populace o celkovém počtu 70 000 hvězd. Nejstarší populace je stará 4,5 miliardy roků, podobně jako naše Slunce. Nejmladší populace hvězd vznikla přibližně před 5 milióny roků (tehdy na Zemi začali předchůdci člověka chodit vzpřímeně). Tyto hvězdy se projevují červeno-hnědou barvou v důsledku efektu "červenání" světla, způsobeného přítomností velkého množství prachu.

Fotografie vznikla složením dvou individuálních snímků, pořízených přes dva různé filtry: přes vizuální (555 nm, modré zabarvení obrázku) a přes filtr pro blízkou infračervenou oblast (814 nm, načervenalé zabarvení).

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »