Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hluboký pohled do prázdného vesmíru

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Velikonoce jsou v mnoha zemích tou nejvíce vzrušující událostí pro děti, které pořádají velké hony na čokoládová vajíčka, ukrytá na různých místech. Avšak astronomové nemusí čekat na tento mimořádný den, aby zažili takovéto vzrušení: ve skutečnosti denně hledají vzdálené vesmírné objekty, ukryté na fotografiích různých částí oblohy. A podobně jako čokoládová vajíčka i velmi vzdálené vesmírné objekty (tzv. deep sky objects), jako jsou galaxie, kvasary či gravitační čočky, existují v širokém spektru barev, tvarů a velikostí.

Tato fotografie (v titulu článku je výřez z velkého obrázku) představuje jeden takový "hluboký" pohled do vzdáleného vesmíru. Jedná se o složení 714 snímků o celkové expoziční době 64,5 hodiny, pořízených přes 4 různé filtry (B, V, R a I). Fotografie se skládá ze 4 snímků sousedních oblastí, pořízených kamerou Wide-Field Camera, zaměřenou na oblasti o rozměrech 33 x 34 obloukové minuty, což odpovídá celkové ploše o velikosti větší než jeden čtvereční stupeň.

Avšak pokud budete oblast na fotografii pozorovat pouhým okem, pak neuvidíte vůbec nic. Tato oblast, pojmenovaná Deep 3, byla vybrána jako prázdná oblast, nacházející se ve vysokých galaktických šířkách, která byla pomocí dalekohledů na La Silla pozorována po dobu jednoho roku.

Společně se dvěma dalšími oblastmi, označenými Deep 1 a Deep 2, je Deep 3 součástí programu DPS (Deep Public Survey), který je založen na myšlence podrobit důkladnému průzkumu oblast oblohy o ploše 3 čtvereční stupně. Tak například oblast Deep 1 byla vybrána ke komplexnímu výzkumu radiových zdrojů pomocí radioteleskopů ATCA (Australia Telescope Compact Array). Oblast Deep 2 zahrnuje plochu CDF-S (tj. oblast Chandra Deep Field South), kterou detailně studovala rentgenová družice Chandra X-ray Observatory. Každá oblast byla studována v oblasti viditelného světla a v oboru blízkého infračerveného záření (aparatura SOFI na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) o průměru 3,5 m - rovněž na La Silla.

Oblast Deep 3 se nachází v jižní části souhvězdí Pohár na jižní polokouli. Toto malé souhvězdí se nachází mezi souhvězdími Panny, Havrana a Vodního hada (Hydry). Tato poměrně prázdná oblast (Deep 3) poskytuje mimořádně dobrý pohled do vzdálených oblastí vesmíru, a tudíž nám otevírá okno i do období krátce po vzniku vesmíru. (Je to podobný případ, jako když v hlubokém lese existuje hluboký průsek, který nám umožňuje pozorovat i velmi vzdálené stromy, které jinak nemůžeme pozorovat, neboť je zakrývají stromy bližší.)

To, že se jedná o prázdnou oblast, je pouze relativní pojem. V dosavadní databázi je v této oblasti evidováno necelých 50 objektů, což je zanedbatelný počet ve srovnání s milióny anonymních hvězd a galaxií v jiných částech oblohy. To dělá z této oblasti ideální polygon za účelem pátrání po mimořádně vzdálených a velmi slabých objektech a k detailnímu studiu jejich vlastností bez jakýchkoliv rušivých vlivů, pocházejících od blízkých objektů.

Mezi katalogizovanými objekty je rovněž galaxie, viditelná na snímku zhruba v levém horním rohu, označená jako ESO 570-19. Jedná se o největší galaxii na tomto snímku, která je vzdálená asi 60 miliónů světelných let. Nejjasnější hvězdou na obrázku je UW Crateris (v pravém horním rohu). Jedná se o proměnnou hvězdu (červeného obra), která je 8krát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem.

Na fotografii je velký počet hvězd a galaxií, které budou v následujících měsících studovány a porovnávány. Galaxie, kterých zde bylo napočítáno několik desítek tisíc, existují v nejrozmanitějších tvarech a některé vznikly jako součást galaktických kup. Komplexní zpracování dat může trvat i celý rok.

Detailní snímky s vysokým rozlišením najdete ve zdrojových článcích.

Zdroj: www.eso.org a www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »