Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  30 Doradus - místo zrodu hvězd

30 Doradus - místo zrodu hvězd

Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.

Velmi hmotná skupina mladých hvězd, pojmenovaná R 136, je stará pouhých několik miliónů roků a je součástí mlhoviny 30 Doradus, velmi hvězdotvorné oblasti ve Velkém Magellanově oblaku, což je jedna z nejbližších galaxií doprovázejících Mléčnou dráhu (naši Galaxii). V naší Galaxii není známa větší nebo plodnější oblast s rodícími se hvězdami, než je 30 Doradus.

Většina z modrobílých hvězd, zářících jako diamanty, patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Několik z nich svojí hmotností více než 100krát převyšuje hmotnost Slunce. Tyto statné hvězdy jsou předurčeny k brzké explozi v podobě supernov během příštích několika miliónů roků.

Fotografie v úvodu článku, pořízená v oboru ultrafialového, viditelného a červeného světla pomocí kamery Wide Field Camera 3, nově instalované na HST v roce 2009, zachycuje oblast o šířce 100 světelných let. Mlhovina se nachází poměrně blízko Země, takže kamera na palubě HST byla schopna rozlišit jednotlivé hvězdy, které poskytují astronomům důležité informace o svém vzniku a dalším vývoji.

Oslnivě zářící hvězdy vytvořily hluboké dutiny v okolním plynném materiálu působením ultrafialového záření a doslova silného uragánu hvězdného větru (proudu elektricky nabitých částic), které prakticky odnesly pryč oblaka vodíku, který obklopuje místa zrodu hvězd. Fotografie odhaluje nepředstavitelné prostředí zářících sloupů, hřbetů a údolí, stejně tak tmavou oblast uprostřed, která zhruba vypadá jako obrysy vánočního stromečku. Kromě vymodelování nejrůznějších útvarů v plynném prostředí mohou zářící hvězdy pomoci postupně vytvořit další generace hvězdných "potomků". Když hvězdný vítr naráží na stěny hustých plynných oblaků, dochází k vytváření plynných zhuštěnin, z nichž se mohou postupně vytvořit nové generace mladých hvězd.

Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud) se nachází ve vzdálenosti 170 000 světelných let a je součástí tzv. Místní skupiny galaxií, do níž patří i naše Galaxie.

Publikované fotografie byly pořízeny ve dnech 20. až 27. října 2009. Modrá barva představuje světlo nejteplejších a nejhmotnějších hvězd, zelená barva má původ v záření kyslíku a v oboru červeného světla svítí plynný vodík.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »