Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Meteor_na_Marsu.jpg
Během pozorování oblohy Marsu pomocí panoramatické kamery se zeleným filtrem na robotu Spirit (přistání na Marsu 4. 1. 2004) se podařilo zaregistrovat neznámý úkaz v podobě úzké světelné stopy (na připojeném obrázku je zhruba uprostřed). Některá média spekulovala o výskytu UFO, avšak astronomové jednoznačně prohlásili, že se může jednat buď o jasný meteor v atmosféře Marsu nebo o fotografii některé ze 7 dřívějších kosmických sond, které se stále ještě nacházejí na oběžné dráze. Fotografie byla pořízena 7. 3. 2004.

Tento problém "nedal spát" týmu francouzských astronomů, jehož vedoucím je Franck Selsis (Centre for Astronomical Research in Lyon), kteří publikovali závěry svých výzkumů a výpočtů v posledním čísle časopisu Nature. Autoři článku dospěli k názoru, že se jedná o meteor, jehož světelnou stopu vytvořil úlomek komety Wiseman-Skiff, která vykoná jeden oběh kolem Slunce jednou za 6,656 roku.

Předpokládá se, že jádra komet jsou tvořeny ledem, úlomky kamenů a prachem. Při přiblížení ke Slunci se led vypařuje a "osvobozené" kamenné úlomky a prach pokračují v letu po samostatných oběžných drahách stejným směrem jako kometární jádro. Uvolněné částice se působením gravitačních poruch postupně rozptýlí kolem dráhy komety. Pokud dráha komety křižuje dráhu některé planety, tyto uvolněné fragmenty vnikají vysokou rychlostí do planetárních atmosfér (Země, Venuše či jiné planety s atmosférou), kde při jejich zániku dojde k vytvoření světelné stopy - meteoru.

Podle autorů článku v časopise Nature prochází planeta Mars každým rokem rojem částic, uvolněných z jádra komety Wiseman-Skiff. V průběhu několika dnů je pak možno pozorovat tzv. meteorický déšť. Mimořádně intenzívní meteorický déšť se očekává na Marsu kolem 20. 12. 2007, kdy planeta bude procházet nejhustější oblastí částic, uvolněných z kometárního jádra. Případný pozorovatel na Marsu by mohl sledovat meteorický roj "cefeidy". Jednotlivé meteory budou na marťanské obloze zdánlivě vylétávat ze souhvězdí Cefea. Možná se kamerám robotů Spirit a Opportunity podaří zachytit ještě nějaké jasné meteory a potvrdit tak tuto domněnku.

Image credit: NASA/JPL/Cornell/Texas A&M

Zdroj: spacenews.ru a marsrovers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »