Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme letos jasnou kometu?

Uvidíme letos jasnou kometu?

C-2002 T7.jpg
Objeví-li se na obloze kometa pozorovatelná pouhým okem, vždy to vzbudí mezi širokou veřejností značnou pozornost. K Zemi se nyní přibližuje kometa s označením C/2002 T7 (LINEAR). Její jasnost dosahuje 7 mag, což znamená, že pouhým okem zatím pozorovatelná není. Kometu lze spatřit v dalekohledu a lze ji najít na večerní obloze (po západu Slunce) - nachází se poblíž Venuše, která je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Dnes, tj. 19. února, byla kometa vzdálena od Země 2,006 AU (AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km). Od Slunce ji dělí vzdálenost 1,404 AU.

V průběhu následujících tří měsíců se bude kometa stále přibližovat ke Slunci i k Zemi a bude stále jasnější. Dne 23. dubna se přiblíží ke Slunci nejvíce, a to na vzdálenost 0,614 AU (= 92 milióny km). K Zemi se nejvíce přiblíží 19. 5. 2004 na vzdálenost 0,265 AU (= 40 miliónů km). Dosáhne pravděpodobně předpokládané jasnosti 1 mag a bude dobře pozorovatelná i pouhým okem. V té době však bude pozorovatelná pouze na jižní polokouli. U nás přestane být viditelná počátkem března, kdy se začne ztrácet ve večerním soumraku a její pozorování bude pro blízkost Slunce stále obtížnější. Období viditelnosti komety v dalekohledu tedy pomalu končí. Lze ji nalézt mezi souhvězdími Pegasa a Ryb. Kometa C/2002 T7 (LINEAR) byla objevena 14. října 2002 pomocí automatického systému LINEAR (The Lincoln Near Earth Asteroid Research).

Další jasná kometa s označením C/2001 Q4 (NEAT) byla objevena již 24. 8. 2001 pomocí systému NEAT (Near Earth Asteroid Tracking). Jedná se o kometu, která bude v květnu letošního roku viditelná pouhým okem. Počátkem května se kometa "přesune" z jižní na severní polokouli (v té době se bude nacházet v souhvězdí Jednorožce). Dne 7. 5. 2004 se přiblíží k Zemi na vzdálenost 0,32 AU (= 48 miliónů km). Její jasnost by mohla dosáhnout až 1 mag, tzn. že by měla být dobře pozorovatelná i pouhým okem. Jasnost komety se však již během května bude zmenšovat.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »