Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Skvrna na Slunci pozorovatelná okem (přes filtr!)

Skvrna na Slunci pozorovatelná okem (přes filtr!)

Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.

Sluneční skvrny mají různé velikosti, od stovek až po desítky tisíc kilometrů. Mohou tedy být i mnohonásobně větší než naše planeta. To se právě odehrává na Slunci. Ačkoliv je Slunce v době kolem minima sluneční činnosti, objevila se na něm velká sluneční skvrna o průměru přibližně 37 000 km, tedy asi 3x větší než naše Země. Pozorovat ji bude možné ještě několik dní, než na rotujícím Slunci zapadne, ale těsně u okraje už budou podmínky k pozorování horší, proto je lepší se na ni podívat v následujících dvou dnech.

Jsou-li sluneční skvrny větší než asi 20 000 km v průměru, jsou už viditelné pouhým okem bez pomoci dalekohledu. Pokud jste tedy neztratili filtry používané na pozorování slunečního zatmění (svářečské sklo hustoty 13 nebo 14 či brýle se speciální folií), použijte je k pohledu na Slunce. Lze také počkat na západ (nebo východ) Slunce, kdy Slunce svítí jen velmi málo a lze se do něj podívat. Skvrnu je samozřejmě možné pozorovat i dalekohledem s filtrem, příp. použít projekci. Dalekohled vám ukáže strukturu skvrny. V žádném případě nepozorujte Slunce dalekohledem bez speciálního filtru, dalekohled bez filtru by Vás mohl definitivně připravit o zrak!

Sluneční skvrny jsou chladnější oblasti na slunečním "povrchu", tedy ve fotosféře, která je rozhraním nitra Slunce a jeho atmosféry. Na rozdíl od maxima sluneční činnosti (nastává v průměru jednou za 11 let), kdy je na Slunci velké množství slunečních skvrn, v době minima na Slunci často nebývá ani jedna.

Aktuální družicové snímky Slunce (bez ohledu na počasí na Zemi) najdete na /obloha/slunce/.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »