Ranní seskupení Venuše, Měsíce, Spiky a Saturnu 3. 12. 2010. Autor: Martin GembecKonec roku 2010 bude ve znamení krásných planetárních seskupení na ranní obloze. Klenot ranní oblohy, Jitřenku (Venuši), doplňují jasná hvězda Spica v souhvězdí Panny a hvězdě podobně jasná planeta Saturn. Na konci roku 2010 se k nim přidá zmenšující se srpek Měsíce. Na Silvestra ráno bude Měsíc přibližně napravo od Venuše a novoroční ráno bude připomínat situaci z 3. prosince, kdy byl Měsíc za svítání nízko nad obzorem pod Venuší (viz úvodní fotografie). Ale pozor, nízko nad obzorem už v té době bude vlevo od Měsíce viditelný i Merkur.
Ranní obloha 30. 12. 2010, zdroj: StellariumPolohy Venuše, Saturnu a Měsíce 30. a 31. 12. 2010, zdroj: StellariumMěsíc se během vánočních svátků přesune přes souhvězdí Lva a bude v poslední čtvrti - vhodný tip na dobré podmínky k pozorování útvarů na rozhraní světla a stínu ráno. 28. a 29. prosince prochází pod Saturnem a s Venuší se potká od 30. 12., kdy projde vpravo od ní. Na Nový rok 1. 1. ráno bude vidět pod Venuší nejen Měsíc s popelavým svitem, ale také vlevo od něj Merkur o něco blíže jihovýchodnímu obzoru.
Výrazná bouře na severní polokouli Saturnu, autor: Christopher Go, Filipíny, 13. 12. 2010Na Saturnu již malým zvětšením rozlišíme prstenec, který se při pohledu ze Země začíná opět slušně rozevírat poté, co loni (v září 2009) téměř zmizel, když se rovina prstenců naklonila přímo k nám. Novinkou je bouře na severní polokouli Saturnu, jak ji zachytil známý planetární fotograf Christopher Go z Filipín (viz obrázek).
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024
