Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Přelety ISS přes Slunce

Na obloze: Přelety ISS přes Slunce


Autor: Jiří Šíp

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.

K pořízení podobně pěkné fotografie, jakou nám zaslal Jiří Šíp není potřeba extrémně drahé vybavení. Samozřejmě je ale výhodou, pokud máme k dispozici digitální zrcadlovku s možností dlouhého času expozice. Jediná nutnost je opřít fotoaparát o něco pevného, nebo lépe použít stativ. U běžného kompaktu můžeme pořídit sadu kratších expozic a ty potom složit pomocí programu v počítači. Mezinárodní stanice se pak jeví jako čára přes část oblohy a také stopy planet se rozmázly do krátkých čárek vlivem rotace Země.

ISS,Měsíc a Jupiter Autor: Jiří Šíp
ISS,Měsíc a Jupiter
Autor: Jiří Šíp

Velmi snadnou disciplínou je také fotografování přeletu ISS přes Slunce. Stačí nám k tomu i velmi primitivní dalekohled, ovšem musíme jej vybavit k pozorování Slunce. K tomu poslouží nejlépe relativně levná speciální fólie. V některých případech lze pořídit snímek i projekcí na papír. Kvalita bude nižší, ale přelet může současně sledovat více lidí. Výborné je, pokud máme k dispozici speciální dalekohled s filtrem h-alfa, nebo s Herschelovým hranolem, kdy v obou případech dosáhneme velmi pěkného a v případě h-alfy i netradičního záběru.

Předpověď přeletu přes Slunce si nyní můžeme snadno vygenerovat, protože Poláci spustili aplikaci ISS Transit Finder.

Přelet ISS nad supercelou Autor: Petr Hykš
Přelet ISS nad supercelou
Autor: Petr Hykš

Děkujeme za zaslané fotografie a těšíme se na další. Třeba právě z přeletu ISS přes Slunce.

ISS a také Merkur
ISS a také Merkur




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, ISS, Přelety


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »