Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) míjí hvězdokupu M10

Poloha komety C/2017 K2 (PanSTARRS) 15. a 16. 7. 2022 - přibližná podoba komety ve snímku M10 (ED80/600, Canon 30D, ISO 800, 60 s)
Autor: Martin Gembec

Přestože Měsíc je ve fázi krátce po úplňku, pozorovatel komet nesmí polevit. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše a v těchto dnech zdánlivě míjí kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení dojde 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Zatímco kometa bude od nás 1,8 au, což je 270 mil. km, a světlo k nám bude putovat 15 minut, hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků. Pokud bude hezky, nenechte si tuto příležitost ujít, i když kometa bude pouze slabě viditelný obláček ve větším dalekohledu.

Pozorovatelé vybaveni dalekohledy nad 10 cm mají nepochybně výhodu, protože slabší mlhavý obláček – hlava komety 2017 K2 – bude viditelný mnohem snadněji, než třeba ve velkém triedru. Každým dnem bude kometa snáze viditelná, protože s pokračujícím soumrakem už nebude svítit Měsíc. Za ideálních podmínek by mohl být vidět i kousek ohonu. 

Výhodu budou mít fotografové. Kometa je snadno zachytitelná teleobjektivem, který navíc již od ohniska 135 mm umí rozložit na jednotlivé hvězdy okrajové části kulových hvězdokup. Pomocí malého dalekohledu (např. od průměru 7 nebo 8 cm) zachytíme již třicetisekundovou expozicí i náznak ohonu komety. Pokud pořídíme sadu snímků a složíme je, kometa s ohonem vynikne ještě lépe.

K vyhledání komety se může hodit mapka. Ta se dá jednoduše vygenerovat pomocí stránky Czsky.cz. Polohu hvězdokupy M10 a blízké hvězdy 30 Ophiuchii ukazují i přiložené fotografie. 

Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor Autor: Martin Gembec
Poloha souhvězdí Hadonoše s hvězdokupou M10 na širokoúhlém záběru z chorvatských hor
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám také podaří kometu pozorovat nebo dokonce vyfotografovat, můžete snímek vložit pomocí formuláře sdílet společně s námi svou radost ze snímku ve fotogalerii

Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s. Autor: Martin Gembec
Poloha kulové hvězdokupy M10 na širokoúhlém snímku letní Mléčné dráhy během Lyrid 2020. Canon 6D a Sigma 35 mm, ISO 1600, 13×60 s.
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) u IC 4665
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2017 K2 (Panstarrs)


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »