Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

HST: zákryt Ganymeda za Jupiterem

Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.
Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.

Ganymed oběhne kolem planety Jupiter jednou za 7 dní. Protože dráha měsíce je nakloněna tak, že její rovina míří téměř k Zemi, běžně můžeme pozorovat přechod měsíce před či za kotoučkem planety.

Ganymed, největší známý měsíc ve Sluneční soustavě, se skládá z ledu a horniny. Je dokonce větší než planeta Merkur. Ganymed však vypadá jako špinavá sněhová koule v blízkosti Jupiteru, největší planety ve Sluneční soustavě. Na snímku z HST je zachycena pouze část jeho jižní polokoule.

Pohled z HST je tak kvalitní, že astronomové mohou studovat vzhled povrchu měsíce Ganymed, především výrazně bílý impaktní kráter Tros, obklopený soustavou paprsků - světlých pásů materiálu, vyvrženého z kráteru. Kráter Tros a jeho soustava paprsků má velikost srovnatelnou s americkým státem Arizona.

Na fotografii je také zřetelně vidět Velká rudá skvrna v atmosféře Jupiteru, útvar připomínající velké oko (zhruba uprostřed snímku). Tento atmosférický vír, který je zhruba dvakrát větší než Země, zuří na Jupiteru již více než 300 let (alespoň tak dlouho je již pozorován). Díky vysoké rozlišovací schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu snímky také odkrývají na obří plynné planetě strukturu oblačnosti v její atmosféře, například další rozmanité bouře a víry.

Astronomové využívají takovéto snímky ke studiu horních vrstev atmosféry planety Jupiter. Když se Ganymed postupně schovává za planetou, odražené sluneční světlo od jeho povrchu následně proniká atmosférou kolem planety. Informace o složení atmosféry se "otisknou" do tohoto záření, což je pak vodítkem k určení například vlastností mlžného oparu nad vrcholky vysoké oblačnosti planety.

Tato barevná fotografie byla vytvořena ze tří jednotlivých snímků, pořízených kamerou WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) přes červený, zelený a modrý filtr. Snímek ukazuje planetu Jupiter a měsíc Ganymed téměř v přírodních barvách.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »