Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další skvrna na Slunci viditelná pouhým okem

Další skvrna na Slunci viditelná pouhým okem

Sluneční skvrny a aktivita v nich 24. 8. 2015
Autor: NASA/SDO/Solarham.com

Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.

Aktuální velké skvrny najdeme poblíž středu slunečního disku směrem doprava. V dalších dnech se skvrna přesune k pravému okraji, protože Slunce se otáčí jednou za 27 dní. Skvrny vznikají v aktivních oblastech a tato dostala číslo AR 12403 (krátce 2403). Aktivita je zde poměrně velká, dochází k erupcím druhé nejvyšší kategorie (třída M). Může za to složité magnetické pole a to i pro příští dny slibuje potenciál k podobně velkým erupcím.

Část slunečního povrchu se skvrnami. Snímek z videa přes 15 mm okulár za 15cm dalekohledem SCT 24. 8. 2015 Autor: Martin Gembec
Část slunečního povrchu se skvrnami. Snímek z videa přes 15 mm okulár za 15cm dalekohledem SCT 24. 8. 2015
Autor: Martin Gembec
V úvodu byla také řeč o možnosti podívat se na skvrny přes dalekohled. Je třeba opět varovat, abychom se nedívali do dalekohledu, který není opatřen žádným prostředkem pro pozorování Slunce. Tím by měla být zmíněná speciální fólie, nebo se používá speciální hranol před okulárem. Existují i dalekohledy, umožňující pohled na Slunce v čáře vodíku (h-alfa), kde vyniknou aktivní jevy na povrchu Slunce. Více návodů na pozorování najdete ve speciální sekci našeho webu Na obloze.

V galerii fotografií, které dorazily od našich čtenářů už najdete jeden moc pěkný snímek skvrn z 22. srpna od Pavla Prokopa. Uvádíme jej i zde v článku a těšíme se i na další vaše pozorování. Snímky do galerie se vkládají přes formulář.

Sluneční skvrna 2403 Autor: Pavel Prokop
Sluneční skvrna 2403
Autor: Pavel Prokop




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, Sluneční skvrny


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »