Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2016

9. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 2. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 2. do 6. 3. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s družicí SES-9, jejíž start byl minulý týden odložen. Na Zemi přistane kosmická loď Sojuz TMA-18M s dlouhodobou posádkou ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 2. 3. v 0:11 SEČ. Nás mohou zaujmout jeho blízká setkání s jasnými objekty na obloze, tedy především s planetou Mars a se Saturnem. První setkání nebude moc těsné a odehraje se již v pondělí a úterý ráno, kdy Mars a Měsíc bude dělit úhlová vzdálenost kolem osmi respektive o den později pěti stupňů. A hned ve středu 2. března dojde k setkání se Saturnem, kdy obě tělesa budou necelé tři stupně od sebe.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 20° nad východem již po 20. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,2 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě a je už jen obtížně viditelná, možná bude lepší ji vyhledat ve dne výše nad obzorem vpravo od Slunce.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 2. 22:50   29. 2. Europa přechod stínu 21:31 – (0:20)
Europa přechod měsíce 21:56 – (0:40)
Io přechod stínu 23:34 – (1:49)
Io přechod měsíce 23:45 – (1:59)
2. 3. 0:25; 20:20   1. 3. Kallisto přechod stínu zač. 4:07
Io zatmění zač. 20:46
Io zákryt konec 23:11
4. 3. 2:05; 21:55   2. 3. Io přechod stínu konec 20:17
Io přechod měsíce konec 20:25
6. 3. 3:45; 23:35   6. 3. Ganymed zatmění zač. 2:56
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se opět snížila, a to i přesto, že o víkendu se uprostřed slunečního kotouče nacházela zajímavá skupinka malých skvrn. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Pozorovatelé komet jistě pokračují ve vyhlížení komety C/2013 US10 (Catalina). Ovšem ta již poměrně zeslábla a aktuálně není tou nejhezčí kometkou oblohy. Catalinu najdeme nyní mezi Kasijopeou a Vozkou v Žirafě a její kráse ubírá i nižší poloha nad severním obzorem. Nejhezčí kometkou je nyní C/2014 S2 (PanSTARRS). Nachází se poblíž Kochabu v zadní části Malé medvědice. To znamená, že je mnohem výše nad obzorem a tudíž subjektivně hezčí i na horší obloze.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 sice provedla úspěšně statický zážeh, ovšem dva plánované termíny startu byly vyplněny odklady. Zatímco u prvního odkladu hrálo svoji roli i počasí, u druhého odkladu, kdy odpočet se zastavil v čase 1:41 minuty před startem, šlo o problém s čerpáním silně podchlazeného kapalného kyslíku. SpaceX toto okysličovadlo ochlazuje pod -200 °C, což umožňuje dostat do rakety větší objem kyslíku, ovšem s čerpáním se musí čekat až na poslední půlhodinu před startem, aby se kyslík nestihl ohřát. A právě s přípravou a čerpáním se vyskytl problém, který odložil start aktuálně na noc z neděle na pondělí. Start je tedy v plánu 29. 2. v 0:46. Živě a česky komentovaný přenos připravuje Kosmonautix.cz.
  • 2. března by se měla od ISS odpojit kosmická loď Sojuz TMA-18M s částí posádky Expedice 46 z ISS. Na palubě bude kromě Volkova, který byl na stanici od září, také dvojice dlouhodobé roční mise, tedy Kornijenko a Kelly.

Výročí

  • 28. února 1966 (50 let) došlo k havárii letounu T-38 originální posádky Gemini 9, která přitom zahynula. K letu se tehdy chystal Elliot See a Charles Bassett a na palubě Gemini 9 měli letět v červnu toho roku. Misi známou nakonec jako Gemini 9A nakonec absolvovala posádka Thomas Stafford a Eugene Cernan, kteří letěli v druhém T-38. Zatímco hlavní posádce se přistání nepovedlo, záložní přistála v pořádku po opakovaném pokusu o přistání. Ačkoli vyšetřování nehody nakonec vedlo k chybě pilota, nepomohlo tomu velmi špatné počasí v místě přistání, které znemožnilo vizuální přistávací manévr.

Výhled na příští týden

  • Úplné zatmění Slunce v Asii
  • Večerní srpek Měsíce
  • Výročí: Sputnik 9
  • Výročí: konec éry raketoplánů
  • Výročí: Urbain Le Verrier
  • Výročí: objev planety Uran

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 9


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »