6. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 11. února v 1:33 SEČ. Na přelomu týdne, v neděli 5. února večer prochází hvězdokupou Hyády a nakonec i kolem Aldebaranu. O tomto úkazu pojednává úvodní článek ze série „100 pozorování“. Pod tímto titulkem najdete i v našich týdenních přehledech  nebo v samostatných článcích informace, jaké další úkazy můžete pozorovat během roku v rámci oslav 100 let ČAS. Níže najdete hned tři další tipy, které tento týden vrcholí polostínovým zatměním Měsíce.

Planety:
Venuše (–4,6 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihozápadem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se vynořil na ranní oblohu. Nyní za svítání nevysoko na jihovýchodě.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny, které jsme mohli po dva týdny sledovat, pomalu zmizely. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.

Pozorování č. 2: Zákryt hvězdy (11,7 mag) planetkou Heidelberga 6. 2. 2017

Podle upřesnění zpracovaného v polovině ledna S. Prestonem, projde stín planetky Heidelberga zakrývající hvězdu TYC 2424-01024-1, 6. února 2017 ve 23:38 UT (tedy v 0:38 SEČ 7. 2. 2017) přes centrální Evropu. Při předpokládaném průměru planetky 76 km bude mít stín šíři 77 km a trvání zákrytu na centrální linii potrvá 13,9 s. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 1,8 mag. Stín by měl projít ze severozápadních Čech až do Čech východních. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojeného obrázku. img

Pozorování č. 3: Ranní komety v čele se 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková

Ranní obloha nabízí dvě komety: ke slabší, ale postupně zjasňující kometce C/2015 V2 (Johnson) se nyní přidala 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. „Československá kometa“ se nyní vzdaluje od Slunce, avšak výrazně se přiblíží k Zemi. Od 7. do 15. února bude blíže, než 15 milionů kilometrů. Nejblíže potom 11. února 0,083 au (12,4 mil. km). Nejlepší podmínky k pozorování nastávají před 9. únorem, kdy nebude na ranní obloze svým svitem vadit Měsíc. Před začátkem svítání (tedy před šestou ranní) bude kometa stále výš a výš. Den po dni se bude přesouvat z Orla přes Hadonoše do Herkula. Očekáváme, že v těchto dnech bude nejjasnější (v rozmezí 6 až 7 mag). Podrobnosti ke kometě čtěte také v tiskovém prohlášení ČAS, tiskové verze hledacích mapek pak z webu Klubu astronomů Liberecka.

Pozorování č. 4: Polostínové zatmění Měsíce

Polostínové zatmění Měsíce sice pro vizuální pozorovatele není příliš nápadným úkazem, ale za použití fotografie se dá velice dobře dokumentovat. Celý úkaz se odehraje nad naším obzorem. Měsíc vstoupí do polostínu již ve 23:34 SEČ (10. 2. 2017). Maximální fáze, které bude možné si všimnout jako mírného ztmavení úplňkového kotouče především u jeho severního okraje, nastává kolem 1:44 SEČ a k závěru zatmění – výstupu z polostínu – dojde ve 3:53 SEČ. Podrobnosti k zatmění nabízí naše speciální stránka. Průchod Měsíce polostínem je nejlépe patrný z připojeného obrázku.

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelá jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v pravé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v levé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kosmonautika

• Na Floridě se v týdnu sešly už tři první stupně Falcon 9. První tam již čekal na chystanou misi Echostar-23, ale kvůli drobnému zdržení příprav startovní rampy byl tento start odložen, protože mezitím se přiblížil termín důležitějšího startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Třetí je možná nejzajímavější, protože jde již o jednou použitý první stupeň z mise CRS-8 s lodí Dragon k ISS, který přistál jako vůbec první úspěšně na mořské plošině. Tento stupeň prodělal 1. února zkušební zážeh na texaské základně McGregor a nyní se bude chystat na start s družicí SES-10. Na start s Dragonem si ještě musíme počkat nejméně do 14. února.
• Z mnoha aktivních průzkumníků Sluneční soustavy ještě navštívíme ty u vnějších planet. Na Marsu pojíždí Opportunity i Curiosity. Na Zemi posílají snímky okolí a snaží se dosáhnout dlouhodobě stanovených cílů, kterými jsou stará erozní rýha resp. kopec Aeolis Mons. Curiosity nyní zkoumá zajímavý pahorek, na pozici Opportunity se v prostorovém podání podíval Seán Doran.
  Cassini pohlédla dosud nejdetailněji na prstence. Spatřila dosud neviděné struktury naznačující výskyt větších balvanů nebo miniměsíčků v prstencích. Detailní pohledy na vybrané měsíce, jako třeba Epimétheus a Mimas také nadchly.
  Juno se opět protáhla v blízkosti Jupiteru. Máme k dispozici krásný pohled na jižní polární oblast z 2. února.

Výročí

• 6. února 1977 (40 let), ovšem ještě 5. února místního času v noci, proťal oblohu nad USA jasný bolid, po jehož pádu byl nalezen meteorit Innisfree, v té době teprve třetí meteorit s rodokmenem (po Příbrami 1959 a Lost City 1970). Nejvíce známých meteoritů s rodokmenem z celého světa mají na svědomí výpočty našich vědců z Ondřejova (ať už tým kolem zakladatele Zdeňka Ceplechy, nebo nynější kolem Pavla Spurného a Jiřího Borovičky).
• 8. února 1992 (25 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.
• 12. února 1947 (70 let) byl zaznamenán pád bolidu Sichote-Alin. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého bolidu z něhož asi 70 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem.

Výhled na příští týden

• Komety i na večerní obloze
• 100 pozorování: Sirius (B)
• 100 pozorování: Venuše v max. jasu
• 100 pozorování: Planetka 14 Irene v opozici
• 100 pozorování: Galaxie M81 a M82 v nejlepší pozici
• Výročí: John Dreyer
• Výročí: Luna 20
• Výročí: Hiten u Měsíce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.