52. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v úplňku v poledne našeho času na Boží hod vánoční (25. prosince). Velmi zajímavé zákryty nás čekají 23. prosince. Měsíc nejprve za soumraku zakrývá docela jasnou dvojici théta 1,2 z Hyád (jasnost asi 3,5 mag). Potom nastane zlatý hřeb v podobě zákrytu Aldebaranu, který bude pohodlně viditelný v celém průběhu (úměrně počasí). Zákryt vychází na večer po devatenácté hodině. Výstup kolem půl deváté. Podrobněji si k úkazu přečtěte v článku Petra Horálka.

Jupiter (–2,1 mag) je poměrně vysoko už zhruba od druhé hodiny ráno. Pozorovat se dají úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS), jejichž tabulka je níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,3 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. K jeho škodě sice začíná zjasňovat, ale kotouček má pořád jen titěrných pět úhlových vteřin, což je třeba v porovnání s Jupiterem jen osmina jeho aktuální velikosti na obloze. Ráno svítí krásně na jihovýchodě jasná Venuše (–4,1 mag), aktuálně v souhvězdí Vah.

Aktivita Slunce se konečně trochu zvedla. Na povrchu se objevila větší skvrna, která byla o víkendu uprostřed disku a má rozměr tří zeměkoulí. Směrem k Zemi také vyrazila zajímavější oblaka plasmatu, takže minimálně v severních šířkách bude asi o zábavu postaráno. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) komplikuje počasí. Pokud to půjde, tak do rána 23. prosince včetně ještě nebude na ranní obloze zářit Měsíc. Kometa je stále viditelná malým triedrem jako mlhavá skvrnka a větším přístrojem na tmavé obloze ukáže náznak ohonů. Mnohem lepší je to fotograficky. K vyhledání postačí pomůcka, že je třeba „zametat“ někde na prostředku spojnice Venuše – Arcturus.

Přelety ISS probíhají na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika

• Sojuz TMA-19M úspěšně přiletěl k ISS. Na jeho palubě se na stanici dostala trojice Jurij Malenčenko z Ruska, Tim Kopra z USA a Tim Peake z Británie. Zajímavostí na jinak bezproblémovém startu a letu bylo, že spojení s ISS muselo proběhnout ručně.
• Evropská síť navigačních družic Galileo se v týdnu rozrostla o další dva operační exempláře. Vynesla je raketa Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně.
  Všichni jsou nyní v napětí, jak dopadne plánovaný start soukromé rakety společnosti SpaceX. Půjde o modernizovaný Falcon 9. Dříve jste jej mohli najít i pod pracovním jménem Falcon 9 v1.2, ale dá se najít i označení Falcon 9 FT (full thrust), případně Falcon 9 v1.1 FT. Ať už jej nazveme jakkoli, přejeme si, aby nejen úspěšně vynesl eskadru družic Orbcomm, ale především aby konečně došlo k úspěšnému dosednutí prvního stupně rakety zpět na pevnou zem. Tentokrát má jít o další krok kupředu, protože místo na mořskou plošinu se má stupeň vrátit na Floridu a přistát na kosmodromu. To by byl příjemný bonus a revoluční krok ke znovupoužitelnosti raket. Živě a česky komentovaný přenos startu je v plánu v noci na úterý (došlo k posunu na 22. 12. ve 2:34).
• Další úspěšný start si odbyla také indická raketa PSLV, tentokrát bylo na palubě šest singapurských satelitů.
• Jako vánoční dárek si tentokrát můžeme rozbalit překrásný snímek vycházející Země nad Měsícem ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter.

Výročí

• 24. prosince 1740 (275 let) se narodil švédský astronom Anders Johan Lexell, známý také pod ruským jménem Andrej Ivanovič Lexell, protože působil a zemřel v ruském Petrohradu. Vzhledem k tehdejším poměrům v Evropě se narodil ve švédském Äbo, což je ale dnešní finské město Turku. Později pracoval v Uppsale a pak odešel do Petrohradu. Zde spolupracoval se známým matematikem a fyzkem Leonhardem Eulerem. Během cesty po Evropě stihl navštívit významné matematiky té doby. V astronomii se proslavil tím, že se po něm jmenuje kometa z roku 1770 objevená Messiérem. Lexell byl jedním z těch, kdo spočítali její eliptickou dráhu a poukázal na to, že na ni mohla být vržena blízkým setkáním s Jupiterem v roce 1767. Kometa D/1770 L1 (Lexell) je zajímavá tím, že se na začátku července 1770 prosmýkla tak blízko Zemi, jako žádná jiná kometa v záznamech lidstva. Při nejbližším průletu to bylo 0,0151 AU, což je asi šestinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Kometa tehdy měla na obloze rozměr minimálně dvou stupňů (uváděny jsou i údaje tři až čtyři stupně) a oblast kolem jádra prý připomínala Jupiter. Kometa je označena písmenem D, jako ztracená, protože jí svojí gravitací odmrštil Jupiter pryč od Slunce. Lexell je známý také tím, že spočítal dráhu tehdy nově objevené planety Uran a poukázal na to, že to nemůže být kometa. Všiml si také odchylek v jeho poloze, ovšem přesné výpočty a nalezení Neptunu na základě těchto odchylek už připadlo až Le Verriérovi a Adamsovi, respektive objevitelům (Galle, d'Arrest) na hvězdárně v Berlíně (na základě dopisu Le Verriéra).

Zimní slunovrat připadá letos poněkud opožděně až na 22. prosince v 5:49 SEČ.

Výhled na příští týden

• Nízko na obloze večer Merkur, ráno Saturn
• Výročí: Uranův měsíc Puck
• Výročí: objev Ceres
• Výročí: Grigory Neujmin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.