Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2010

50. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 13. 12. do 19. 12. 2010.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti 13. prosince a večer bude nejblíže k Jupiteru (vzdálenost 6°). Koncem týdne bude u Plejád v Býku.

Planety viditelné okem: Merkur je nepozorovatelný, další možnost bude ráno koncem prosince a především na začátku ledna. Jupiter (-2,6 mag) je na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb. Opět je o něco blíže blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2° východněji. V pondělí 13. 12. bychom večer při vyjasnění možná zastihli stín měsíčku Ió u okraje kotoučku planety (konec 16:35 SEČ). Další přechod Ió nastává v sobotu 18. 12. (začíná ve 20:26 a přechod stínu ve 21:49 SEČ). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 13. 12. (19:08 SEČ), dále 15. 12. (20:47), 16. 12. (16:38), 17. 12. (22:26) a 18. 12. (18:17). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výraznou Venuši (-4,6 mag).

Meteorický roj Geminid má maximum v úterý 14. 12. nad ránem. Podle počasí pozorujte i v nocích okolo. Více v samostatném článku.
Kometa 103P/Hartley 2 slábne, ale stále je viditelná na tmavé obloze triedrem. Poslední možnost na spatření před úplňkem máme nejlépe v druhé polovině noci, kdy ji najdeme v souhvězdí Lodní zádě pod M46/M47. K vyhledání použijte mapku.

Kosmonautika:

  • Japonská sonda Akatsuki je pro detailní průzkum Venuše ztracena. Při snaze navést sondu na oběžnou dráhu selhal motor, pravděpodobně pro nízký tlak paliva. Dále se v odkazu uvádí, že keramická tryska je poškozena a nebude tak možné navést sondu na oběžnou dráhu ani při setkání s Venuší o šest let později. Podařilo se pořídit alespoň nějaké rozlučkové záběry Venuše při odletu.
  • Soukromá společnost Space X úspěšně předvedla start rakety Falcon-9 s lodí Dragon, která po dvou obletech Země přistála na hladině Tichého oceánu. Je to první úspěšný let soukromé rakety a kosmické lodi. Předtím své rakety do kosmu dokázaly vyslat pouze státy (Rusko, USA, Čína, Indie, Japonsko a evropské ESA). Jedná se o další krok v komerční spolupráci mezi Space X a NASA při dopravě materiálů na Mezinárodní stanici ISS. Další dva lety se očekávají v roce 2011, průlet a setkání s ISS. Obrazový souhrn letu. Loď nesla přísně tajný náklad :-)
  • 14. prosince od 18:00 proběhne v salónku Restaurace Pospíšil (U Výstaviště 9, Praha 7) prosincová Kosmoschůzka. Akce je přístupná široké veřejnosti a určená pro všechny, které zajímá kosmonautika. Vstupné je zdarma.
  • 15. prosince má z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-20 s novou tříčlennou posádkou ISS (Expedice 26: Dmitrij Kondratěv, Catherine Colemanová a Paolo Nespoli). S Mezinárodní stanicí ISS se má spojit 17. 12.

Výročí:

  • 15. prosince 1970 (40 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.
  • 15. prosince 1965 (45 let) odstartovala loď Gemini 6. Astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.

Spirit a Opportunity

Dlouho se česky nikde nedalo přečíst nic zajímavého o dění z povrchu Marsu. Neznamená to však, že by se tam nic nedělo. O vozítku Spirit je známo, že zapadlo v oblasti pahorků Columbia v kráteru Gusev. Při poslední zimě na Marsu jsme se Spirit ztratili spojení (hibernace z důvodu úspory energie). Ani poté, co Slunce mělo dodávat dostatek energie, se Spirit neozvala. Na vině může být jak přílišná zima, která poškodila některé důležité přístroje, tak příliš zaprášené solární panely. Technici stále zkouší, zda se signál Spirit neobjeví v éteru, pomocí oběžnice Mars Odyssey.
Úplně jiný příběh zažívá na opačné straně Marsu Opportunity. V neděli 12. prosince zažívá 2448. marsovský den své devadesátidenní mise ;-) Úspěšně zdolává planiny v oblasti Meridiani a díky dobrému přísunu energie a vylepšené autonavigaci se doslova mílovými kroky (tj. jízdami i véce než 100 metrů za den) přibližuje k velkému kráteru Endeavour. Poslední zajímavou zastávkou je kráter Interpid, který je poctou Apollu 12, které přistálo na Měsíci před 41 lety. Před několika dny překročila Opportunity metu 26 ujetých kilometrů. Pro zájemce odkaz na KML soubor pro Google Earth. Nahoře se přepněte ikonkou na Mars a uvidíte celou trasu vozítka, jak ji urazilo až doposud.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 7, Gemini 6


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »