49. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude ve čtvrtek ráno (8:40) v poslední čtvrti. Ideální doba k jeho pozorování je tedy ráno. V pátek 4. prosince bude ráno nedaleko jasného Jupiteru a v neděli 6. 12. bude vedle Marsu.

Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS). (Při přípravě článku jsem zjistil, že z minulého dílu vypadla, za což se omlouvám a snad přijde k užitku alespoň nyní).
V zorném poli korónografu LASCO C3 se nachází dva jasné objekty. Pomineme-li jasný Merkur, který pomalu zmizí vlevo, pak tu máme nad Sluncem vpravo Saturn a vlevo pod ním Antares, jasnou hvězdu ze souhvězdí Štíra.

Přechody GRS			Úkazy měsíců
1. 12.	4:25		3. 12.	Europa přechod stínu končí 3:59 Europa přechod měsíce končí 6:25
3. 12.	6:05		5. 12.	Io přechod stínu zač. 6:27
5. 12.	7:40
6. 12.	3:35
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. poslední týden žádné velké skvrny nepřinesl. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Jestliže minulý týden jsme mohli jen nesměle informovat o kometě C/2013 US10 (Catalina), tento týden už je to s její viditelností mnohem lepší a tak budeme spíše bojovat s oblačností, než její nízkou výškou nad obzorem. Odkaz vede na podrobný článek a vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Jasnost komety se pohybuje kolem 6,5 mag. Na fotografiích jeví komu velkou asi 5' a dva ohony (iontový ve směru od Slunce a pak prachový, možná z částic zůstávajících v dráze komety).

Kosmonautika

• Česká kosmická kancelář uskutečnila minulý týden zajímavou tiskovou konferenci o české stopě při výzkumu vesmíru. Pokud jste ještě neviděli záznam, doporučujeme jej.
• Vždy, když čteme o plánech ruské kosmonautiky, zůstáváme skeptičtí, protože realita často dost zaostává. Tento týden navíc přišlo potvrzení, že v ruském kosmickém programu přijde řada škrtů, a tak to s dalšími plány na novou kosmickou loď asi moc žhavé nebude.
• Krásný kousek se povedl společnosti Blue Origin, když při suborbitálním testu úspěšně přistála kabina a hlavně raketový stupeň. O něco podobného se pokouší také SpaceX, ale ta má úlohu značně stíženou tím, že její raketa se musí vracet z větší rychlosti poté, co urychluje družice na oběžnou dráhu.
• Na kosmodromu Kourou je připravena ke startu raketa Vega se speciální vědeckou družicí LISA Pathfinder. Start je v plánu ve středu 2. 12. v 5:45 SEČ.
• Ve čtvrtek 3. prosince ve 23:55 SEČ je v plánu start lodi Cygnus na raketě Atlas s nákladem k ISS. Výměna rakety pro následující dva lety této lodi umožní na Atlasu použít její větší verzi s více nákladem. Poté se má loď vrátit na inovovanou raketu Antares.

Výročí

• 1. prosince 1525 (490 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
• 1. prosince 1580 (435 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.
• 1. prosince 1960 (55 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.
• 2. prosince 1995 (20 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (přes 3 000 k roku 2015). Většina komet je členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.
• 4. prosince 1965 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13…

Výhled na příští týden

• Ranní Měsíc, Venuše a kometa Catalina
• Výročí: Gerard Kuiper
• Výročí: sonda Galileo započala výzkum Jupiteru
• Výročí: pád meteoritu na jedoucí auto
• Výročí: Henry L. Giclas

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.