Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2013

36. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 4. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 4. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9.

Měsíc je kolem novu. Večer je vidět Venuše, ráno Jupiter a Mars. Neptun je těsně po opozici se Sluncem, pozorovat lze také Uran. Mars prochází o víkendu Jesličkami. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. září v 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 5. září v novu. Díky velkému sklonu ekliptiky ráno bychom jej mohli spatřit i den před novem (32 h). Zmenšující se srpek minul v pondělí ráno Mars. Večer je situace nepříznivá, takže zůstane neviditelný nejspíš alespoň do nedělního večera, kdy se bude nacházet jen 2° od Venuše.

Neptun v opozici 27.8.2013. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Neptun v opozici 27.8.2013. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,1 mag) zůstává večer jedinou dobře viditelnou planetou. Po západu Slunce ji hledejme nad západem až jihozápadem.
Ráno je už přes 30° vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (−2,1 mag), téměř 20° vysoko je planeta Mars (+1,6 mag). Rudá planeta právě prochází souhvězdím Raka a o víkendu začne procházet hvězdokupou M 44 Jesličky. Těm bude nejblíže v neděli a v pondělí ráno. Nedaleko Jesliček je pro zajímavost také zatím ještě velmi slabá kometa ISON (13 mag), která by snad měla zazářit v listopadu a v prosinci jako jasná kometa letošního nástupu zimy.
Pozorovatele Jupiteru ještě upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku nejlépe ve čtvrtek 5. 9. ve 2:55 SELČ a v sobotu 7. 9. ve 4:35. Ve čtvrtek přechází přes kotouček Jupiteru také jeho měsíc Ió se svým stínem.

Detail mapy k opozici Neptunu 27.8.2013. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Detail mapy k opozici Neptunu 27.8.2013. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Neptun (7,8 mag) je těsně po opozici, takže je vidět celou noc. Najdeme jej např. pomocí triedru, ale vhodnější bude si jej potom zvětšit přes dalekohled, jinak vypadá jen jako hvězdička. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku a nejjasnější je vrchní hvězda (7 mag). Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Po půlnoci je dobře vidět také Uran (5,7 mag) v Rybách.

Slunce bylo přechodně méně aktivní, potom se z jedné ojediněle aktivnější oblasti uvolnil oblak plasmy, který na konci týdne dorazil k Zemi, a jinak je zase téměř klid. Nezbývá než vyčkávat na vyšší aktivitu. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají pouze na denní obloze. Stanice se tedy může při přeletu trefit na Sluneční disk, nebo přeletět přímo přes kotouček Venuše. Předpověď přeletu vysvětluje náš starší článek. Dva přelety přes Slunce na jednom místě v jediný den vychází například v sobotu u Lovosic. Přelet přes Venuši tentýž den v severních Čechách (cca 14:15).

Kosmonautika:

  • 28. srpna odstartovala na americké základně Vandenberg raketa Delta IV-Heavy. Je to nejsilnější americká raketa, takže se předpokládá, že tajný vojenský satelit, který vynesla (NROL-65), by mohl být určen k dálkovému průzkumu Země a mohl by to být satelit třídy KH-11, který je podobný HST. Ostatně Hubbleův dalekohled je z vědeckého hlediska asi nejlepším využitím těchto obřích družic, akorát KH-11 se dívají na povrch Země, zatímco HST do vesmíru. Zde jsou fotografie ze startu.
     
  • Další úspěšný start má na kontě nejsilnější evropský nosič Ariane 5-ECA. Tentokrát vynesla dva telekomunikační satelity pro blízký východ, severní Afriku a Indii.
     
  • 7. září by měla odstartovat raketa Minotaur s družicí LADEE na průzkum měsíční atmosféry a prachu.
     

Výročí:

  • 2. září 1908 (105 let) se narodil sovětský raketový konstruktér Valentin Gluško. Vedle Koroljova jde o nejvýznamnějšího konstruktéra raketových motorů, který sestrojil kapalinové motory jak u Sojuzu, tak u rakety Proton.
     
  • 6. září 1988 (25 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice slouží především pro testovací účely, následovnice již komerčně.
     

Výhled na příští týden:

  • Mars a Jesličky
  • Přistání lodi Sojuz TMA-08M
  • Výročí: Veněra 11, 12
  • Výročí: Zond 5

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »